Duben 2012

Upozornění

16. dubna 2012 v 18:13
Je mi lito že tu ted pár dní nebudu ale k vzhledem škole to boužel nejde

Červená Karkulka avšak trošku jinak

7. dubna 2012 v 13:22 | Irí |  Povídky
Schůzka se zajímavým následkem
Na schůzku s Davidem si připravila proutěný košíček, do kterého si dala pár věcí. Poté se šla ještě upravit a pak se v noci sešla s Davidem na hřbitově a řekla mu: Davide ty se posad na tu deku on se na tu deku se posadil. V ten moment se Karkulka na Davida vrhla a vytrhla mu zaživa srdce z hrudi. Poté co tento čin vykonala se na Davida podívala a s klidním hlasem pronesla: Tak Davide to máš za tu jedničku z diktátu.
Po tomto proslovu si vzala do ruky košíček ze kterého vyndala motorovou pilu, nůž a pytlíky . S pilou rozřezala tělo na malé kousky které pečlivě uklidila do pytlíčku. Poté co vše udělala na hřbitově uklidila a šla si připravit Davida na paprice, mozek udělala na způsob květákového mozečku a ze srdce si udělala řízek poté co se najedla, šla svého spolužáka vyběhat aby ji neležel v žaludku. Poté co se znova vrátila do sirotčince z běhu šla uložit malé děti spát, aby mohla pohřbít Davidovi kosti na zahradě.

Příští den šla do školy, a protože měla službu nahlásila paní profesorce Kohoutkové, že má David spalničky a neštovice v jednom. Avšak s čím nepočítala byl Davidův kamarád Ondra , kterému to bylo divné neboť včera s Davidem mluvil a ten mu pověděl, že se má setkat s Karkulkou v noci na hřbitově. Proto se ji na to šel zeptat. Karkulko co je s Davidem vždyť byl včera v pořádku a ještě se chlubil že má s tebou schůzku. Opravdu? Předstírala Karkulka překvapení. Víš já ho včera neviděla ale, jestli chceš, můžeme si o tom před odpoletkou promluvit ve sklepě co ty na to? Dobrá odpověděl Ondra tak dneska před odpoletkou ve sklepě. Všechny hodiny uplynuly rychle a hodinová přestávka před odpoletkou právě začala Karkulka šla do sklepa kde na ní měl čekat Ondra který je pro ní velmi nebezpečný a ona to velmi dobře věděla

Červená Karkulka avšak trošku jinak

6. dubna 2012 v 21:43 | Irí |  Povídky
Žila, byla jedna malá holčička, která se jmenovala Karkulka. Karkulka nevěděla, že je kříženec vlkodlaka, upíra a čarodějnice, nevěděla to, neboť ji její rodiče dali do sirotčince a zde také začíná její příběh.
Když bylo Karkulce patnáct let, začala chodit na Karlovu univerzitu. Všichni obdivovali jaká je krásná a chytrá. Hned první školní den se ve škole začlenila mezi nejlepší studenty. Uměla velmi dobře psát a počítat. Jednoho dne se však stalo, že dostala z diktátu trojku a její spolužák David dostal jedničku z toho samého diktátu od paní profesorky Kohoutkové.
Tehdy Karkulka dostala zvláštní nápad, který se rozhodla ihned uskutečnit. Poprvé zašla za svým spolužákem Davidem a svůdným úsměvem se ho zeptala: Davide ty jsi tak úžasný, chytrý a hezky. Nechtěl bys jít dneska se mnou v noci na hřbitov?
Ale jistěže ano odpověděl David bez zaváhaných. Moc rád s tebou půjdu dneska večer na hřbitov mám vzít sebou deku a svíčky?
Ano Davide to vím tak v noci na hřbitově a pokud možno nikomu to neříkej měj se hezky už musím jít. Odpověděla Karkulka a znova se na něho svůdně usmála.
Po škole se Karkulka vydala do sirotčince, kde bydlela ale, místo aby šla do svého pokoje se vydala za sestrou Představenou. Pojď dál řekla sestra představená když uslyšela jemné zaklepaní. Co si přeješ, Karkulko? Já sestro Představená, chtěla bych vědět, kdo jsou mí rodiče. Karkulko již jednou jsem ti řekla , že ti nemohu říci, kdo jsou tví praví rodiče. Ale sestro Představená já to musím vědět vykřikla Karkulka a v ten moment se proměnila a omylem rozsápala sestru Představenou. Poté co si uvědomila, co udělala se velmi zastyděla a pohřbila sestru Představenou a poté vše uklidila, aby nikdo nic nepoznal. Když měla vše uklízené šla se připravit na schůzku s Davidem.

Úvod

6. dubna 2012 v 20:40 | Irí

Tímto blogem si plním svůj davný sen avšak dvě pravidla mám:

1. žádné kopírováni či stahovaní
2. žádné vulgární výrazy

Na tomto blogu se budou střetávat sny s realitou snad básně zde také boudou, avšak povídek též se dočkate
jen o jedno žadám a to je trpělivost neboť vše se neda uspěchat...
a já v dobré víře věřím že zde každý najde kousek radosti nebo se pomocí tohoto bloku uklidní a smutek zažehnán z tváře...