uvod+nazev

16. listopadu 2012 v 20:51 | Iri |  Povídky
Takže lidičky po dlouhé době náká povídka takže je udělaná na motiv scifi a nechala jsem se inspirovat sg serialem a jen doufam že nikomu nebude vadit použití přezdívky. Ale stejně sem nechodíUsmívající se
Tak užijte si hezky povídku

Záhada planety Andory
Utíkala lesem bosá utíkala a nevěděla kam.Jen jedno ji bylo jasné že tomu asi
neuteče.O kořen stromu zakopla na zem spadla a již nevstala neboť temným stín její výkřik pohltil.Nedaleko místa se nacházel tábor dávných bojovníků.Jeden z nich snad myslel si že výkřik dívčí slyšel tak do míst temných vydal se sám ale nic tam nenašel.Proto do tábora se vrátil ke svím přátelům,a u ohně nočního vyprávěl jim co se mu dnes stalo.
Jeden z nich však vstal a s očima žhnoucími ,hlasem hlubokým,všem oznámil: Jsme na planetě Andora kdysi zde žili lidé ale již delší čas se nikdo z nich okolním civilizacím žijícím na planetách neozval neboť všichni do jednoho zmizeli a mi máme za úkol zjisti co se jim stalo .Proto navrhuji vydat se zítra po ránu na místo odkud slyšel slyšel Zoat dívčí vykřik.
Pravdu máš Jamile ale nevadí ti že vůdcem jsem ja?Ale no tak Majo nečil se hned a tu radost mi dopřej pro jednou .Ty náš malí Májičku.Ja jsem MAJO!!!!!!! A ne Majíček.Dobrá Májo tak se hned nečil tak seš holt Majo. Dobrá tak se mi to líbí a teď hezky všichni do hajan do postýlek alias spacáku. A tak všichni v temné noci kdy jen ohen blábola za obecného veselí ke spánku uhlehly netušíci o nebezpečím blízkém.
Příštího dne se celá skupina bojovníků vydala k místu odkud Zoat slyšel výkřik ,nikoho a a nic tam ale nenašli.
Netušili však že je z houští křovin křovin pozorují dvě oči které si podkopávali
tiše a rychle tunel pod jednoho z nich,aby ho do temnot stáhnout mohli .Nic netušící bojovníci pátrali a hledali dál když tu náhle výkřik ze svého středu zaslechli a zhrůzou zjistili že jeden z nich do země se propad.Ostatní zhruzou stáli očima s rozevřenýma do kořán dívajicí se do černé jámy hluboké avšak Majo jenž nejblíž stál do jamy vrhnout pro jedno z nich se chtěl v tu chvíli ho čísi dvě ruce zezadu zachytili a ke skoku mu zabránili ,nebot se za ním ozval hlas známí :Nejdříve se musíme vrádit do tábora Majo abychom se připravili a pak se tam dolů pro něj vydáme on je silný a rozumný ví že se pro něj vydáme.
Skupina se tedy vydala se zachmuřenými výrazy do dábora neboť jeden z nich chyběl a oni netušili co se mu mohlo stát ale všichni si uvědomovlai že Jamil úravdu má a připravit se musí na co je čeká.
Mezitím se Zoat z pádu zpamatovala ze šoku z pádu avšak všimnul si že je obklíčen a sám nemá naději ze zajetí dostat se:Přesto že se netvorum snažil vytrhnout a uteci jim bylo to zbytečné protože byli příloš silní .Jen dvakrát se mu je pohlédnout podařilo neboť ve stínu zlryti byli a jejich podoba prazvláštní zdála se být .Připomínali křížence Unase,Bala a simbionta.I když jejich podoba byla děsivá pokoušel se zoufale utéci ale to se mu nepodařilo a do temné kobky uvrhnut byl ,ke svému překavpení zjistil že se zde nenachází sám . Podařilo se mu zahlédnout drobnou postavu která se v koutě krčila on však byl zvědaví a potichu se k postavě přibližoval ze zadu aby ji mohl překvapit budeli to nepřítel
ke svému překvapení zjistil že je to malá holčička plačící nad ohldanými kostry lidí .Zeptal se ji kdo je a snažil se ji utěšit neboť jasné mu bylo čí výkřik slyšel.
Mezitím se dozvěděll že se maličká jmenuje Adrianka a je poslední žijicí obyvatelkou teto planety protože všechny ostatní obyvatele byli sežráni a vyjimkou nebyli ani její rodiče které si nestvury dali s brusinkovou omačkouz a houskovím knedlíkem.Zoat se pokoušel maličkou utěšit a řekl ji že pomoct je již na cestě neboť on tu není sám a pochazí ze skupiny davných bojovníku jinak řečeno tokrum .
Mezitím se celá skupina bojovníku vracela k jámně aby se do ni mohli spusti a dojít si pro jednoho z nich jehož osud neznali.Všichni po jednom za sebou naskakali do jamy která vedla do tunelu. Netušili však o nebezpečí číhajicí ve stínech v tunelu které je vidělo a pozorovalo.Temný stín jenž potichu se blížil za nimi a nejslabší obět si vybral již byla to družka jednoho z nich.Zeiklied která netušila o nebezpečí z ničeho nic náhle vykřikla neboť dvě ruce do temnot tunelu jí tahly však koalista nečekal a sekerou kterou u sebe měl obě ruce jenž ji do tunelu táhly usekl v tu chvíli se na celou skupinu vrhly nepřátele kteří se skrývaly a svého druha jenž zabili pomstíchtěli. Natal krvavý a krutý boj při kterém vudce Maja přišel malem dvakrát o hlavu protože pozor si nedával a příšerka mu ji malem ukousla(to by si pochutnala mna,mnam)
Po boji kdy nechali jen jednu naživu prohlásil Majo moudře že je budou nazívat
Balosimbionunas.Tento jediný žijicí Balosimbiounas je musel zavést do kobky kde věznili Zoata .Když tam však přišli naskytla se jim velmi komická podívaná protože Zoat se pokoušelneudpěšně byrazit mříže,vyhodit mříže do povětří s granatem který u sebe našel nahodou a pod hrabat se pod mřížemi aby otam tud dostal seba a Adrianku,která kolem skákala a vesele volala Tam ne tam nehrabej tam jsou schnilí mrtvoli a tamzas uzený netopíři.
Tímto pohledem se heště chvíli kochali a pak teprve pustili Zoata a maličkou ven.M9sto nich tam však zavřeli Balosimbionunase a společně se do tábora vrátili odkud odlétly s mateřkou lodí zpět na svou planetu neboť se z maličké Adrianky rozhodli vychovat pravou tokru.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Jste na tomto bloku poprvé ?

Ano jsem 83.3% (5)
ne nejsem 16.7% (1)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama