Den Vlada Tepeše -část druhá

8. července 2017 v 20:00 | Iri |  Povídky na téma upíři

Po několika denní cestě vlakem Alfred konečně dorazil do Transylvánie . Kde se rozhodl vydat po stopách svého předka a došel k rozvalinám hostince .Na tomto místě se rozhodl strávit noc neboť doufal že zde narazí na upíry a tím pádem je i překvapí. Neměl strach , sám sebe považoval za hrdinu . Netušil že mezitím co si on rozbaluje tábor je pozorován dvěma červeně žhnoucíma očima.
Upír nebo spíše lépe řečeno strážce vyhodnotil osobu jenž sem přijela jako otravný hmyz , u kterého se musí dbát na opatrnost a rozhodl se o tomto muži informovat svého pána .
Odbila teprve 20.Hodina večerní a Vlad procitl. Po dobrém a dlouhé spánku se rozhodl dát si sprchu. Vlažná vody ze sprchy dopadala na jeho tělo a po kapkách mu stékal po delších vlasech . Když se tu náhle ozvalo klepání na dveře jeho komnaty. ( Ne popisu jeho postavy jak asi vypadá ve sprše se tu fakt nedočkáte a jestli má komnatu s koupelnou fakt nevím no dejme tomu že jí takhle má zařízenou)

Tiše si povzdechl vypnul vodu a rychle se osušil a převlekl a pozval narušitele do své komnaty. Viděl že je to jeden z jeho strážných jenž málokdy opouštěl své místo na stráži u bývalého hostince a tak ho bez zaváhaní vyzval aby mu hlášení podal. Tušil že se něco muselo stát.
To co se dozvěděl nemohl označit za šokující a nebo za neobvyklé . Byl zvyklí že k hostinci chodí lidé ale nikdo tam nikdy nepřespal rozhodl se proto situaci ohlédnout sám

Vydal se tedy k bývalému hostinci a vyděl před sebou mladého muže. Oslovil ho . Jenže ten mu odsekl at neotravuje že je potomek Van Helsig. Vlad poznal že má co dočinění s pyšným člověkem ale to mu nevadilo. Dal mu najevo kým je ale Alfredovi to bylo jedno pokusil se ho uhodit. Vlad jeho ruku zachyl a skroutil mu jí za záda. Zasyčel na něj že tohle dělat neměl a odhodil ho od sebe. Na jeho tváři byl dravčí usměv a oči zářili rudě.
V ten momentu ž Alfred poznal kdo to před ním stojí . Že je to upír, hodil po něm lahvičku svěcené vody a hned na to i kříž. Vlada toto chovaní rozzuřilo a tak neváhal a zaútočil na svého nepřítele neboť poslední kapička pověstného poháru trpělivosti přetekla. Rychlostí světla se dostal za Alfreda a zezadu ho chytil.
Tiše a hrozivě zasyčel aby se uklidnil. Jenže to on neměl v úmyslu. Začal vykřikovat ,čí je pravnuk a že chce svého pradědu vidět. Protože i on je lovcem upírům. Vlad ho tedy pustil a vyzval aby mu ukázal co umí. I když o tom že před ním stojí lovec upír dost silně pochyboval. Také ho s výsměšným hlasem upozornil že to už říkal. Alfred na něj zaútočil znova a tentokrát s kůlem.
Ano Vlad stál na místě a vytřeštil oči na kůl a musel bojvat se záchvaty smíchu a mezitím odrážet Alfredovo útoky.( Jen přece chtěl svojí kořist kapének potrápit). Asi tak po dvou vteřinách kdy ho Alfred omrzel vyrazil mu kůl z ruky a neodmítl si to okomentovat se slovy :,, Vím ,že vy lidé děláte napodobeniny snad ze všeho. Umělé květiny a motýli ale doopravdy jít na upíra s kůlem., který není ze dřeva ale je z umělé hmoty. To se ti zdá normální ?´´

,,NO a ? Dřevo nebo umělá hmota aspoň je posvěcený prý. To mi tvrdili. Dal jsem za něj 3 tisíce na aukru.´´

,,Eh aha . A to si říkáš lovec upírů. Když skočíš na falešný kůl…….Proč já se s tebou vůbec zahazuji nejsi hoden být mým soupeřem. ´´Pronesl Vlad a chtěl v klidu odejít s tím že Alfreda nechá jen a pouze na oko žít.. Jenže Alfred měl v rukávu eso a tak když se Vlad k němu otočil letěl na něj míč z jasanového dřeva plněný svěcenou vodu . I tomuto útoku hbitě a rychle uhnul.
Než se Alfred nadál ,stál Vlad před ním a držel ho asi tak 60 centimetrů nad zemí pod krkem. V jeho temně černých očí létaly blesky a vztek s jím cloumal. Nechápal co si to ten človíček dovoloval . Nu napadlo ho, že jablko nepadlo daleko od stromu v tomto případě a milému Alfredovi vysál krev . Pokud možno co nejbolestivějším způsobem. Chvíli pak přemýšlel co s jeho tělem a pak se rozhodl že ho nabodne na kůl vedle jeho praděda.

Od toho dne se mohl Vlad těšit na východ či západ slunce při šumění větví stromů a ptačího zpěvu a při procházce mezi dvěma kůly s lidmi , kteří se samovolně nazývali lovci upírů . A přitom mu jako soupeři nesahali ani po paty a tak si mohl Temný princ užívat dny klidu na svém sídle s jeho věrnými upíry a se zpěvem ptačím v korunách stromů , jenž oznamoval začátek dne pro lidi a noc pro upíry . Neboť když slunce vstává ,ptáci ho vyprovázejí a když zapadá ke spánku se ,ukládá se též ptačí zpěv krajinou daleké Transylvánie.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama