Povídka na přání -Tajemný ostrov -část 2

12. září 2017 v 22:34 | Iri |  Povídky
Čekání jim připadalo nekonečné a kroky byli čím dál tím blíž a blíž. Se zatajeným dechem očekávali příchod neznámé osoby v jejíž pasti se ocitli . Během pár chvil se dočkali svého věznitele a málem hrůzou vykřikli .Před jejich zraky se objevil člověk jehož tvář a tělo vypadalo jako kdyby bylo vytesané z kamene. Netušili kdo to před nimi stojí a někteří z nich se to ani neměli nikdy dosvěť neboť jejich t tělem projela kopí jenž se vynořila ze zdí po té co své kopí podzvedla neznámá osoba . Avšak jeden přece jen přežil . A tím přeživším byl Albert. Kamenný muž sejmul z výpravy sít a všechna těla hodil od vody i s Albertem jenž byl jen a pouze lehce poraněn. Pak se otočil a odešel zpět do chrámu.
I když měl Albert lehké zranění nemohl plavat, neboť mu to poraněná ruka nedovila , když tu náhle ozval se jemný zpěv jenž zněl čím dál blíž a blíž. Byl překvapen, když před sebou spatřil mořskou pannu její zlaté vlasy a modré oči dominovali oválnému obličeji. Pomohla mu na břeh a opět ve vodě zmizela. Albert netušil jak si to má vysvětlit a na břehu si ošetřil krvácející ránu. Věděl , že zůstávat v chrámu by nebyl dvakrát nejlepší nápad a tak se vydal opět po ozvěně jemného zpěvu , který ho lákal k sobě.
Šel z chrámu ven okolo vodopádu až došel k zřícenině jenž byla palácem u něhož se nacházelo velké jezero a tam před sebou viděl mořskou pannu . Ona vábila ho k sobě blíž a blíž on za ní šel. Opět mu zmizela z očí avšak i přesto si všimnul , že na kraji jezera leží stará kniha. Otevřel jí tedy a dal se do jejího čtení neboť jazyk kterým byla psána byl stejný jako jazyk egypský a z knihy se dozvěděl o prokletí jenž postihlo obyvatele ostrova.
V knize bylo psáno
Před několika staletími na tomto ostrově vzkvétala dávná a vyspělá civilizace . Její obyvatelé alespoň z počátku žili v míru s okolním světem avšak to se změnilo . Když byli vynalezeny mocné zbraně na něž svět nebyl připraven. Obyvatelé ostrova začali tedy škodit svému okolí a jiným civilizacím. Nějaký čas jim to procházelo až do doby příchodu Meridy . Merida byla mladá žena jenž byla plná života ale násilí neměla ráda. Pomocí své krásy a inteligence zvedla tvůrce zbraně a přesvědčila ho aby jí zničil. Jenže v den kdy byla zničena zbraň byl i dnem kdy ve vzteku proklel Meridu do kamene sochy. Jenže kletba se obrátila proti němu a celému ostrovu jenž pohřbily vysoké vlny , které přišli se západem slunce. Zachránit se podařilo jen a pouze pár jedincům , kteří svému okolí neškodili avšak Meridu již nikdy nespatřili , neboť se proměnil částečně v kamennou bytost a mořskou pannu. Pokavad by se našel někdo odvážná a smělí: Někdo kdo by bez hany vešel do hlavního chrámu a tam se utkal v tváří tvář s kamenným strážcem jenž zničení civilizace zapříčinil a porazil ho do západu slunce. Merida by byla osvobozena a stala by se mořskou pannou zcela.
Albertovi bylo líto mořské panny a nebyl hloupý aby pochopil , že pisatel vzkazu v láhvi musel být jejím přítel a proto se rozhodl že jí pomůže. Tušil ,že proti kamennému strážci bude potřebovat štěstí a vynalézavost což naštěstí měl. V chrámu vytvořil důmyslnou past , do které kamenného může vylákal. Kamenný muž byl přesvědčen se mu nic nemůže stát avšak to byla jeho osudová chyba. Neboť v momentu kdy se již ocital u Alberta a napřahoval se svým kopím aby ho mohl zbavit člověka se past spustila a kamenného muže vhodila do vody. Jelikož byl strážce z kamene ale přesto byl i žijící bytostí během pár chvil se utopil a Albert tak Meridu vysvobodil ze zakletí. A v podobě mořské panny mohla opustit tajemný ostrov. A Alfred ? Ten se nakonec vrátil domů na voru a vše vysvětlil tak , že loď zničila bouře a on s neuvěřitelným štěstím přežil ztroskotání lodi.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama