Povídky na téma upíři

Upiří a pátek třináctého

Neděle v 21:50 | Iri
Někdy se stává, že se v myšlenkách zatoulám někam jinam anebo mě něco z ničeho nic napadne. A stejně tak tomu bylo i v tomto případě. Lidé jsou totiž pověrčivý, již delší čas a mezi nejznámější pověry patří i pátek třináctého. A zrovna v pátek třináctého mě napadlo zdali jsou pověrčivý i upíři.
Upíry mám ráda ale ať jsme si o nich četla cokoliv a nebo se dívala na filmy či anime s upíry nikdy jsem si nevšimla , že by někde bylo ukázáno že jsou pověrčivý. Proto jsem se rozhodla nad tím vším trošku více zamyslet. A vyšlo mi z toho že podle všeho co se o nich ví a píše jsou nesmrtelný a dokonce i dobří milenci.( jak by asi líbal upír) Hned tak se ničeho nezaleknout ( což se nedá říci o lidech , kteří jsou schopní začít ječet i při hledu na myš, pavouka, hada a nebo švába).

Což je i jediný příklad odvahy člověka a upíra co sem dám. Takže teď budou čistě jen a pouze upíři. Pátek třináctého jak jsme již výše psala má být údajně nešťastný den. Ale upíři tento den berou pravděpodobně jako každý jiný den. Chci tím jen říci , že si nedokážu představit pověrčivého upíra. Zkrátka nejde to. Vždyť děti noci milují noc a jsem si jistá že si dokážou vychutnat i pohled na noční oblohu jenž je plná hvězd a to bez ohledu na to jaký datum se píše v kalendáři. Vždyť jen přece v noci vyrážejí na lov a nebo se třeba projít či plnit povinnosti a to by přece nešlo kdyby byli pověrčivý. Což mě vše vede k názoru že upíří a nebo jestli chcete děti noci jsou hrdý národ, jenž nežije ve strachu z pověr. Neboť vědí a znají historii a určitě ví , co se ve skutečnosti za pověrou ohledně pátku 13 skrývá a tak díky tomu nemohou být pověrčivý. Vždyť oni sami mají svou hrdost jenž jim nedovoluje pověrčivost pravděpodobně.

Speciální článek -část 1 - pro děti noci

Sobota v 21:37 | Iri
Milé děti noci,
Zde vám přináším speciální článek a doufám , že nebudete zklamané. V první části máte pár hádanek a trochu té relaxační hudby (snad se vám bude líbit)
A pak ……no jestli jste to přečetli až sem sami to poznáte že ?
Jen se nedivte když se hned pod článkem neobjeví komentáře u tohoto článku budou kapánek hlídány a to z důvodu aby někdo omylem nenapsal správné odpovědi pod článek. Odpovědi mi můžete když tak posílat přes zprávu autorovi a nebo přes skype či do komentářů a nebojte zveřejnovat budu jen a pouze špatné odpovědi.
Takže předem přeji příjemnou zábavu a nezapomeňte nic nemusíte řešit sami a zde máme konečně odkaz na relaxační melodie https://youtu.be/Wa7NXjV4544
A teď zbytek článku
1.Dvě kukačky vedle sebe sedí avšak jedna druhou nevidí.
2.Jeden bratr jenž čtvrtým sourozencem jest má jednu mladší sestru jenž jest v bílí šat oděna. A které žezlo své vlády předává, když její čas nastává a jeho končí neb on k spánku lesní zvěř vždy ukládá nežli jeho sestra vlády se ujme. Kdo jsou tito dva sourozenci ?
3.Když slunce zapadá a večer ke slovu se hlásí .Procitá ze spaní avšak s úderem půlnoci ve světle luny jenž na nebi září

Urýt ve stínech nalézá avšak domů se opět navrací nežli slunce svou raní pout započne neboť před lidským zrakem se skrývá a ve dne k spánku ulehá nežli další svou noční pout započne k palouku jenž lidské oko nevidí.

Pro děti noci 2

17. listopadu 2017 v 22:10 | Iri
Milé děti noci,
zítra se můžete těsit a nebo také děsit na první část speciálního článku . Jojo už zítra , doufám že z toho budete mít radost . Protože , vy si něco hezkého zasloužíte. Něco co vám na tváři snad vyvolá úsměv a co vás potěší a u srdce aspoň trošku zahřeje.
A co že v ton článku bude ?? Hm toť je otázečka , otázka no nechte se překvapit a myslím si že překvapený budete. Teda aspoň v to doufám . A jestli mi zde utekla sem tam nějaká pravopisná chyba tak se omlouvám. Jo a také se můžete těšit ještě na jeden článek v upířích povídkách ale s tímto se s vámi pro dnešek loučím a přeji vám všem snad příjemně prožitý víkend ( teda aspoň v tom doufám)Usmívající se
S láskou
Vaše Irí

Pátek třináctého

15. října 2017 v 21:44 | Iri
Odbila půlnoc a hranice mezi čtvrtečním dnem dvanáctého a pátečním dnem třináctého zmizela během pár minut po půlnoci. Stačilo odtrhnout jeden list z kalendáře a byl zde tolik lidmi obávaný dne pátek třináctého neboť zrovna dnes ty jenž, jsou nejvíc pověrčivý se bojí vycházet ven.
Při raním rozbřesku zdobil obličej upíra pobavený úsměv. On tento den nepovažoval za nešťastný právě naopak číslo 13 bylo pro něj šťastné číslo. Vždy byl pobaven přístupem lidí k tomuto dnu a nebo spíše jejich nesmyslnou pověrčivostí. I když na druhou stranu byla právě jejich pověrčivost jeho výhodou. Neboť on toho dokázal využít. Věděl , že by nad dnešním dnem mohl klidně uvažovat až do setmění avšak spánek se již hlásil o slovo . A rak se rozhodl uložit již ke spánku. Namířil si to do své ručně vyřezávané a pohodlné postele. Jejíž deka a polštáře byli načechrané a zde ihned usnul.
Odbila 20 hodina večerní a Nikolas procitl ze spánku. Na jeho tváři pohrával úsměv jenž byl podoben úsměvu dravce a a krátké hnědé vlasy zvýrazňovali oválný obličej s hnědými očima jenž měli barvu oříšků. Na sebe si pro dnešní den vzal sportovní oblečení černé barvy , jenž nikdy nestrhávalo zbytečnou pozornost okolí. Takto oblečen se z domu na samotě u lesa vydal do města, neboť čas lovu právě nastal.
Uličkami města procházel rychle ale nenápadně a přitom s očima skrytými ve stínu hledal vhodnou oběd , která by mohla zahnat jeho žízeň . Nikdy se nevzdával a i pro dnešek si všiml drobného pohybu v jedné postranní uličce , kde nesvítila lampa ,neboť byla rozbitá. A také odtamtud cítil vůni krve a slyšel těžký dech. Došel na místo a viděl tam na zemi mrtvého muže a vedle něho stát mladíka těžce oddechujícího mladíka s nožem z jehož čepele kapala k zemi krev.
Nikolas se tedy za mladíka tiše přiblížil a pak se ho dotkl. Mladý muž sebou cukl a rychle se otočil. Jaké překvapení bylo když vyděl za sebou mladého muže kolem 29 let sportovní postavy. Místo toho aby zapnul mozek a přemýšlel nechal se ovládnout svojí touhou vraždit a na Nikolase zaútočil. Ten však hravě uhnul a ruku s nožem zablokoval. Útočník vypadl překvapeně ale stále pokračoval v útocích což Nikolase přestalo bavit asi tak po 5 minutách. A tak při dalším útoku předstíral že ho útočník zranil . Útoční nebo spíše vrah nasadil samolibý úsměv a přitom se tvářil jak měsíček na hnoji. Neboť si byl jistý svým vítězstvím. Ach kdyby jen tušil, jak se nádherně spletl. V momentu kdy již stál nad Nikolasem vyšla na noční obloze luna a její stříbřitá zář ozářila uličku v níž se odehrával boj. V ten samý okamžik se Nikolas podíval na útočníka , který se zachvěl hrůzou. Neboť se nedíval do lidských očí ale do rudých očí v niž byla vidět touha po krvi. S výkřikem upustil nůž na zem a rozeběhl se od Nikolase dál . Ten ale na nic nečekal a vydal se za ním svou vlastní rychlostí a na konci uličky již čekal. Stál ve stínech s rudě zářícími očima a s úsměvem dravce jenž čeká na svou oběť. Útočník do něj narazil avšak při nárazu spadl k zemi a v ten moment ho Nikolas zvedl ze země do vzduchu.
Jeho oběť se zmítala ve vzduchu avšak nedokázala se osvobodit z jeho stisku . A tak si Nikolas muže k sobě přivinul blíž jak matka malé dítě a své tesáky zabořil do jeho tepny . Dokud z něj nevysál i poslední kapku krve. Pak mužské tělo vzal sebou do lesa , kde ho zatížil kameny a vhodil do bažiny a ještě než začal rozbřesk a doba spánku šel se projít lesem neboť procházky noční krajinou při svitu luny jsou přece nádherné v lese nežli ve městě neboť v lese je obloha plná hvězd.

Dnešní povídka

15. října 2017 v 19:52 | Iri
Dnešní povídka se zdrží pač jí teprve přepisuji a dopisuji a uvidím jak ot stihnu , bud bude mítdv ěčásti a nebo jednu . Doopravdy podle toho jak moc s emi bude chtít dodělat ale vzhledme k tomu že na netu nidko není tak se jí asi dočkáe clé ještě dnes a já pak nemusím dělat ještě druhou část.

Věčný polibek temnot

8. října 2017 v 20:01 | Iri
Když není inspirace na povídku, tak je aspoň recenze. Užijte si její čtení milý čtenáři a čtenářky.
Dalo by se říci , že dobrých autorů co píší o upírech je velmi málo. Jejich knihy jsou velmi dobře napsané a naštěstí v nich upíry ukazují jak z té nebezpečné strany tak i z té starostlivé strany no nějak si tuhle větu přeberte.
Jenže z těchto autorů co o upírech píší zajímavě jsem vybrala Frost Jeaniene. S jejíma knihami vás na tomto blogu pomalu a jistě seznamuji a právě teď přichází čas seznámit vás s další knihu Nočních lovců milý čtenáři a čtenářky.

Věčný polibek temnot je příběh, jenž nás zavadí do dnešní Ameriky , kde se mladá žena jménem Kira setká s mistrem upírem Menscheresem . Jejich setkání je zajímavé a plné zvratů avšak zároveň se zde střetává budoucnost s minulostí a odvěký boj dvou nepřátel. Menscheres stojí již po celá staletí proti svému nepříteli Rad žefovi jenž mu usiluje o život. Toto nepřátelství trvá již od dob samotných faraonů a jeh konec má být v tomto století. Kdo zvítězí a jakou roli ve všem nakonec sehraje Kira ??? A proč Radžef a Menscheres stojí proti sobě ? Jestliže se to chcete dozvědět pak vám doporučuji přečíst si knihu . Jo a ještě něco nedoporučuji jí nikomu mladšímu 19let.

Upíří pout -uvod

27. srpna 2017 v 21:38 | Iri
Měsíc srpen se již blíží ke svému konci a to znamená jediné. Je to začátek a zároveň konec oslav měst a poutí , které jdou společně v ruku v ruce. A právě poutě se pro mě stali inspirací pro následující povídku : Upíří pout . Co když i upíří mají své vlastní poutě a jaké vůbec ty poutě jsou ? To je to co mne napadlo a tak jsme sepsala tuto povídku, avšak tato povídka je víceméně oddechová než dobrodružná . Možná právě proto doufám že se vám milý, čtenáři a čtenářky , bude líbit. I když připouštím že jsme nervózní že budete povídkou zklamáni což doufám nebudete.

Upíří pout -omluva

27. srpna 2017 v 20:16 | Iri
Omlouvám se ale povídka upíří pout vájde kolem 22:00 až 23:00 nebot jíjdu teprve ted přepisovat do wordu. Muže za to má neschopnost ignorace spánku Smějící se a fakt že se k tomu ještě dnes pokusím nakreslit obrázek. Předem děkuji za pochopení,

První rudá kapka

6. srpna 2017 v 20:48 | Iri
Autor :Frost Jeaniene
Tato autorka doopravdy píše vynikající knihy. Nikdy neomrzí a člověk si je pokaždé rád znova přečte. Proč jí řadím mezi oblíbené autory ? Je to celkem dost dobrá otázka a kdybych na to měla odpovědět jednoznačně tak řeknu že nevím.
Možná za to mohou její příběhy , které dokáži nejednoho čtenáře vtáhnout do děje a nebo samotný styl psaní spisovatelky.
Její příběhy totiž nejsou jen a pouze zasažené do dnešní doby. V některých se dokonce prolíná i minulost se současní. A stejně e v tomu i v První rudé kapce.
Děj se odehrává v současnosti a hlavní hrdinou je žena jménem Denis a upír Spad. Jenž je upířím mistrem , který má svůj vlastní klan a taky no celkem zajímavou osobnost což má ostatně i Denis. Spade slíbí Dennis pomoc po tom co je napadena démonem , který hledá někoho z minulosti její rodiny a právě v tomto okamžiku vzniká zajímavá zápletka. Zápletka jenž je plná dobrodružství sem tam i humoru a také i souboje.Dokonce se zde trochu víc poodhalí i minulost samotného mistra upíra.
Avšak pro vás milí čtenáři zůstává otázka .Jak celý příběh dopadne. Zachrání Spad Dennis úřed démonem najdou to co bylo pohřebené v dávné minulusti ? A hlavně jaký je vztah mezi hlavními hrdiny a odkud se znají ? Jestli že vás to zajímá pak vám doporučuji přečíst si tuto knihu . Neboť je napínavá a dokáže upoutat vaší pozornost. Takže doopravdy vřele vám doporučuji tuto knihu a pro dnešek se s vámi již loučím .

Naučte se kreslit Upíři-recenze

23. července 2017 v 21:37 | Iri
Naučte se kreslit
Upíři
Autor : Ian Daniels
Přiznávám tuto knihu mám doma již skoro rok asi , možná i déle. Je to vlastně příručka o tom jak kreslit a která je vhodná i pro začátečníky.
Její grafika je dobrá a obrázky v ní jsou vynikající . Vše je psané srozumitelně . Na této knize oceňuji hlavně vysvětlení postupu u olejomaleb ,akrylovek , vodovek a jiných technik. Také se zde dá najít kompozici a porozuměním barvám.
To vše je jen a pouze hrubý výčet. Do knihy je zapotřebí se nejdříve do knihy pořádně ponořit a pak se teprve podle ní učit cokoliv kreslit.
Já se do ní teprve chystám pořádně ponořit přečíst si vše , protože jak název , nádherné obrázky , tak i text dokáže zaujmout.

A proto tuto knihu doporučuji všem , kteří mají rádi umění , upíry a nadpřirozeno A , také těm kteří se chtějí aspoň trošku naučit kreslit a nebo si připomenout základy jak správně malovat či kreslit.

Den Vlada Tepeše -část druhá

8. července 2017 v 20:00 | Iri

Po několika denní cestě vlakem Alfred konečně dorazil do Transylvánie . Kde se rozhodl vydat po stopách svého předka a došel k rozvalinám hostince .Na tomto místě se rozhodl strávit noc neboť doufal že zde narazí na upíry a tím pádem je i překvapí. Neměl strach , sám sebe považoval za hrdinu . Netušil že mezitím co si on rozbaluje tábor je pozorován dvěma červeně žhnoucíma očima.
Upír nebo spíše lépe řečeno strážce vyhodnotil osobu jenž sem přijela jako otravný hmyz , u kterého se musí dbát na opatrnost a rozhodl se o tomto muži informovat svého pána .
Odbila teprve 20.Hodina večerní a Vlad procitl. Po dobrém a dlouhé spánku se rozhodl dát si sprchu. Vlažná vody ze sprchy dopadala na jeho tělo a po kapkách mu stékal po delších vlasech . Když se tu náhle ozvalo klepání na dveře jeho komnaty. ( Ne popisu jeho postavy jak asi vypadá ve sprše se tu fakt nedočkáte a jestli má komnatu s koupelnou fakt nevím no dejme tomu že jí takhle má zařízenou)

Tiše si povzdechl vypnul vodu a rychle se osušil a převlekl a pozval narušitele do své komnaty. Viděl že je to jeden z jeho strážných jenž málokdy opouštěl své místo na stráži u bývalého hostince a tak ho bez zaváhaní vyzval aby mu hlášení podal. Tušil že se něco muselo stát.
To co se dozvěděl nemohl označit za šokující a nebo za neobvyklé . Byl zvyklí že k hostinci chodí lidé ale nikdo tam nikdy nepřespal rozhodl se proto situaci ohlédnout sám

Vydal se tedy k bývalému hostinci a vyděl před sebou mladého muže. Oslovil ho . Jenže ten mu odsekl at neotravuje že je potomek Van Helsig. Vlad poznal že má co dočinění s pyšným člověkem ale to mu nevadilo. Dal mu najevo kým je ale Alfredovi to bylo jedno pokusil se ho uhodit. Vlad jeho ruku zachyl a skroutil mu jí za záda. Zasyčel na něj že tohle dělat neměl a odhodil ho od sebe. Na jeho tváři byl dravčí usměv a oči zářili rudě.
V ten momentu ž Alfred poznal kdo to před ním stojí . Že je to upír, hodil po něm lahvičku svěcené vody a hned na to i kříž. Vlada toto chovaní rozzuřilo a tak neváhal a zaútočil na svého nepřítele neboť poslední kapička pověstného poháru trpělivosti přetekla. Rychlostí světla se dostal za Alfreda a zezadu ho chytil.
Tiše a hrozivě zasyčel aby se uklidnil. Jenže to on neměl v úmyslu. Začal vykřikovat ,čí je pravnuk a že chce svého pradědu vidět. Protože i on je lovcem upírům. Vlad ho tedy pustil a vyzval aby mu ukázal co umí. I když o tom že před ním stojí lovec upír dost silně pochyboval. Také ho s výsměšným hlasem upozornil že to už říkal. Alfred na něj zaútočil znova a tentokrát s kůlem.
Ano Vlad stál na místě a vytřeštil oči na kůl a musel bojvat se záchvaty smíchu a mezitím odrážet Alfredovo útoky.( Jen přece chtěl svojí kořist kapének potrápit). Asi tak po dvou vteřinách kdy ho Alfred omrzel vyrazil mu kůl z ruky a neodmítl si to okomentovat se slovy :,, Vím ,že vy lidé děláte napodobeniny snad ze všeho. Umělé květiny a motýli ale doopravdy jít na upíra s kůlem., který není ze dřeva ale je z umělé hmoty. To se ti zdá normální ?´´

,,NO a ? Dřevo nebo umělá hmota aspoň je posvěcený prý. To mi tvrdili. Dal jsem za něj 3 tisíce na aukru.´´

,,Eh aha . A to si říkáš lovec upírů. Když skočíš na falešný kůl…….Proč já se s tebou vůbec zahazuji nejsi hoden být mým soupeřem. ´´Pronesl Vlad a chtěl v klidu odejít s tím že Alfreda nechá jen a pouze na oko žít.. Jenže Alfred měl v rukávu eso a tak když se Vlad k němu otočil letěl na něj míč z jasanového dřeva plněný svěcenou vodu . I tomuto útoku hbitě a rychle uhnul.
Než se Alfred nadál ,stál Vlad před ním a držel ho asi tak 60 centimetrů nad zemí pod krkem. V jeho temně černých očí létaly blesky a vztek s jím cloumal. Nechápal co si to ten človíček dovoloval . Nu napadlo ho, že jablko nepadlo daleko od stromu v tomto případě a milému Alfredovi vysál krev . Pokud možno co nejbolestivějším způsobem. Chvíli pak přemýšlel co s jeho tělem a pak se rozhodl že ho nabodne na kůl vedle jeho praděda.

Od toho dne se mohl Vlad těšit na východ či západ slunce při šumění větví stromů a ptačího zpěvu a při procházce mezi dvěma kůly s lidmi , kteří se samovolně nazývali lovci upírů . A přitom mu jako soupeři nesahali ani po paty a tak si mohl Temný princ užívat dny klidu na svém sídle s jeho věrnými upíry a se zpěvem ptačím v korunách stromů , jenž oznamoval začátek dne pro lidi a noc pro upíry . Neboť když slunce vstává ,ptáci ho vyprovázejí a když zapadá ke spánku se ,ukládá se též ptačí zpěv krajinou daleké Transylvánie.

Povídka-info

2. července 2017 v 21:37 | Iri
Milý čtenáři a čtenářky ,
tak jsme se konečně dokopala dát sem první část povídky , která zde měla být již před asi tak 14 dny.
Předem moc děkuji za trpělivost a opravdu doufám že se vám bude povídka líbit.Protože no jde o to že nejsme is jistá jestli nepatří mezi ty slabší .Já tka prosím užijte si její čtení a po otmto ččlánku následuje první kapitola a druhou kapitolu můžete očekávat zase příští víkend.Doufm že s ebude líbit a byla bych opravdu moc vděčná za názor pro tentokrát. Prootže jsem u této povídky tentokrát nejistá.Tak proísm jestli budete moc zanechte komentář aspon u první části , at vím jak se vám líbila a nebo pak přes zprávy autorovi. Takže at již nezdržuji a tak si užijte následujicí článek.A taky doufám že to přinese všem aspon trošku rozptýleníUsmívající se

Upíři a tropická vedra

4. června 2017 v 20:19 | Iri
Někdy se člověk nad něčím zamýšlí jen tak a nebo proto aby pomohl či poradil kamarádce , která ho k té myšlence přivedla. No jak to je s tímto článkem teď u mě to vám ale doopravdy neprozradím. Aspoň ne na začátku.
Jedna z věcí , která dokáže na upírech zaujmout kromě jejich aury tajemství , charisma a loajality co mají mezi sebou . Je i jejich adaptace na různé roční doby a prostředí. Pokud si přečtete o nich jakoukoliv literaturu tak to v ní máte i napsané a nebo naznačené. Ale nikdy jsem nikde nečetla jak se vypořádají s tropickými vedry.
Když se vezme v úvahu že jsou hlavně dětmi noci ,mohli by mít i oni menší potíže při tom jak se ochladit ve vedrech . A tak jsem se rozhodla sepsat aspoň pár rad , které by mohli pomoci a snad i pomohou.
1. Pokud nemůžete přes den spát díky vysokým teplotám je nejlepší najít si chladné místo a tam se přesunout. Nejideálnější by byla kamenná stavba. Neboť kámen když je léto nádherně chladí.
2. I když jste upíři a nebo upírky měli byste dbát na pitný režim a pořádně pít ale ne ledové pití nebo vám bude příliš velké teplo. Pijte studené.(I chlazené krevní náhražky)
3. Je možné, že vám jen a pouze voda nechutná. Tak si udělejte třeba meduňkovou vodu a nebo bezovou domácí bez chemikálií. Obojí osvěží.
Bezovou vodu uděláte tak že si natrháte květy černého bezu jenž kvetou a při jeho sběru si dejte i pozor na hmyz , berušky a pavouky . Koupíte 1 citron pokud možno nádherně žlutý a šťavnatý .Květy pořádně umyjete pod tekoucí vodou . Citron je důležité pořádně umýt pod horkou tekoucí vodou a vytrhnout ho s čistou houbičkou na nádobí .
Na 1 litr bezové vody jsou ideální 3 bezové květy a 2 plátky citronu. To vše dáme do litrové nádoby a zalejeme se studenou vodou. V žádném případě nepřidáváme cukr. A pak na večer uložíme do lednice a necháme jí tam luhovat do příštího dne. Příjemně osvěží
4. K uvolnění si udělejte mátovo - meduňkový čaj a nebo mátovou vodu s meduňkou na tu ale bohužel postup neznám. Máta umí člověka osvěžit a tak doufám že dokáže osvěžit i upíra neboť je to bylinka.A meduňka je zase dobrá na uklidnění
5. Pokud je vám stále velké horko dejte si vlažnou sprchu.
6. Nepijte krev ve které je moc soli
7. Udělejte si studený obklad a přiložte si ho na spánky . Sice je to většinou doporučovaný při migrénách ale za zkoušku nic nedáte.
8. Namočte ručník a nebo záclonu. Záclonu či ručník pověste na místo kde fouká . Ochladí to aspoň trošku vzduch.
9. Počítač a nebo televizi vypněte aspoň dvě hodinky před tím než jdete ulehnout ke spánku. I díky elektronice se může teplota v bytě navýšit . Takže pak nezapomeňte pořádně vyvětrat.
10. Kupte si klimatizaci a nebo spěte při otevřeném oknu.
A teď ještě pár drobností. Díky nedostatku spánku můžete být mírně vystresovaný a pak vám nemusí být dobře a nebo můžete být vzteklý.
Zkuste relaxační koupel a antistresové vymalovánky. Pomůže to a aspoň se trošku uvolníte.

Jinak všem upírům a upírkám z celého srdce přeji hezký víkend a týden a snad se konečně ochladí a začne pršet pořádně.

Úplněk

28. května 2017 v 20:01 | Iri

Ztracené Klíče-2.kap.

5. května 2017 v 20:00 | Iri

Příštího večera (nebo spíše dne?) Karel vzbudil svou chráněnku se slovy ,že jdou hledat její klíče. Společně se vydali do bažiny , kam Kasandra ukryla tělo blonďáčka. Po celou cestu byl její mistr potichu, příliš potichu a to se jí nelíbilo. Neboť se tvářil jak bůh pomsty. V duchu doufala ,že své klíče najde neboť si byla vědoma ,že trest by jí jíž neminul. Když byli na místě rozdělili se a každý šel hledat na jinou stranu bažiny. Karel šel na místo ,kde bylo ukryto tělo blonďáčka . A tiše si povzdechl když nikde nemohl klíče najít. Neměl tušení jak pánovi vysvětlí, že jeho milovaná nevlastní sestra ztratila opět klíče. V jednom měsíci již třetí. Nevěděl ,co s ní má už dělat. Věci ztrácela už jako člověk a tato vlastnost po přeměně v upírku v ní bohužel zesílila i když… náhle jeho zrak upoutalo něco drobného a třpytivého. Měsíční svit se od té věci nádherně odrážel. Bylo to spadlé v puklině v pařezu. Přešel tedy k pařezu a opatrně odtamtud ke svému překvapení vyndal sestřiny klíče a kdyby jen jedny. Našli se tam všechny. Všechny troje klíče. V ten moment měl svou mladší sestru chuť přetrhnout jak hada ale rozmyslel si to . Ne, má pro ní mnohem horší trest . Horší než skřipec. Hezky jeho milovaná mladší sestřička napíše tisíckrát větu : Nebudu ztrácet své klíče v bažinách a koupím si větší klíčenku.

Tiše Kasandru zavolal s tím že má její klíče ale při tom se tvářil přímo ďábelsky . Když jí je vrátil začala kolem něj běhat radostí bez sebe.

Jásala, že má zpět její klíče a on že je ten nejlepší mistr a bratr pod sluncem ,ale její radost netrvala dlouho. Neboť jí její bratr obeznámil s jejím trestem. A řekněme , že naše milá upírka nerada píše ručně a její trest měl být napsat ručně ke všemu doma u jejího bratra, aby se přesvědčil ,že nepodvádí a tak se Kasandra vrátila domu až po další noci s napomenutím aby neztrácela své klíče. A s tichýma nadávkami na svého bratra ,neboť díky trestu přišla o svůj oblíbený seriál Grimm, respektive o první úvodní díl do nové série.

Ztracené Klíče-1.kap.

30. dubna 2017 v 21:44 | Iri

Kasandra je 6 let stará upírka, která se právě vrací z lovu poněkud pozdě. Již za dvě hodiny má svítat jenže ona si s obětí hrála (kořistí nebo spíše večeří). Ještě teď když si vzpomene na toho blonďatého zlodějíčka aut, musí se mlsně olíznout. Zkrátka a dobře chutnal jak vanilková zmrzlina , která je politá s čokoládovou polevou . V duchu musela uznat že byl opravdu velice chutný a šťavnatý.

Při těchto vzpomínkách došla Kasandra až ke svému domovu , ale když si chtěla odemknout dům tak ke svému zděšení zjistila , že ztratila klíče. Bundu prohledala třikrát ale
klíče nenašla. Tak jí nezbylo nic jiného, než se s těžkým srdcem vydat za svým mistrem. Její mistr (naštěstí pro ní) bydlel hned vedle jejího domu . Mezitím co se k němu vydala si v duchu přehrávala různé scénáře toho, co se stane až mu oznámí ,že ztratila klíče (opět). Kdyby to byl jen její mistr bylo by to snadné ale to ne . Ona musí mít to štěstí že je to její.....Z úvah jí vytrhl až fakt, že již stojí před jeho domem a tak se zhluboka nadechla a hlasitě zaklepala. V duchu se jen modlila, aby už nespal , jen přece jí posledně slíbil ,že jí natáhne na skřipec jestli ho bude neustále budit hodinu před úsvitem.


Tak tedy zaklepala k jejímu štěstí otevřel hned dveře otevřel vysoký sportovní postavy asi tak 30 letý upír. Jeho oči měli oříškově hnědou barvu , která byla stejná jako barva jeho vlasů, ale moc přívětivě se netvářil.,, Kasandro co jsi vyvedla tentokrát, že vypadáš jak hromádka neštěstí ?´´pronesl. ,, No Karle víš já , tentokrát jsem tě nevzbudila tak žádné natahovaní na skřipec prosím. Já ztratila klíče v bažině.´´ vylíčila problém. ,, Cože jsi ???! Zatraceně Kasandro ,co jsem ti o tom říkal ? Jednou někde ztratíš hlavu . Pojď dál , vyspíme se a zítra se po nich podíváme. A modli se aby se ty klíče našli. Já kvůli tobě nebudu dávat opět nové dveře do domu. To jsou už třetí klíče za tenhle měsíc, na co při tom lovu myslíš.´´ vyčítavě pohlédl na Kasandru. ,, Eh no myslím na krev.´´ tvrdohlavě odpověděla. ,,Padej spát do pokoje pro hosty a nebudit nebo dopadneš v hladomorně . Mám já tohle za potřebí ?? Proč zrovna já, jako kdyby jí nemohl proměnit někdo jiný. Prý starej se když patří k tobě.´´ zamudroval. Kasandra nadhodila nevinný pohled na svého mistra , který lamentoval a potřásal hlavou a zmizela v pokoji pro hosty.

Ztracené Klíče

21. dubna 2017 v 20:08 | Iri
Úvod


V upířím světě není nic nemožné ,ale ani snadné . Sice jsou upíři moudřejší než lidé, ale i oni mají své starosti. Sice si navzájem pomáhají a kryjí si záda . Ale také mohou někdy něco ztratit. Co se tedy stane když mladá upírka ztratí své klíče od domu ? Pomůže jí její mistr a nebo se na ní vykašle ? O tom je dnešní povídka.

Ps

Dobrá a nebo špatná zpráva pro Vlada Tepeše. V tomto příběhu se nevyskytuješ ,ani jako vedlejší postava. Hm asi nevíš, proč mám o tobě tendenci sem tam psát ??

+ Upozornění : Dokopala jsem se jí zveřejnit až dnes jo a jenom úvod zatím . Na první kapitolu si musíte počkat do zítřka .

Upíři

19. února 2017 v 20:21 | Iri


Již po několikáté se snažím napsat úvod k tomuto článku a zkrátka nejde to. At napíšu cokoliv tak mi to zní uměle opět. Takže s čím začít, v prvé řadě upíři, jsou samotnou součástí lidstva již po několika staletí. Ať na ně věříte nebo o nich rádi posloucháte příběhy či čtete knihy a povídky. Pokud se podíváte na lidovou slovesnost tak je tam zkrátka a dobře máte.

Jenže během staletí se z těchto dětí noci staly ve filmech buď nestvůry jenž baží po lidské krvi , neschopní logického uvažovaní jak může dokazovat film Drácula 2000 a nebo zářivě třpytící se na slunci , ideály krásy jenž jsou vegetariáni a když s nimi flákne jiný upír o zem tak popraskají jako porcelánová panenka. To můžeme vidět zase například ve Stmívání ale ruku na srdce- umíte si představit Dráculu či jiného upíra jak se třpytí na slunci? Já tedy ne a to mám celkem dobrou představivost. Ovšem existují i filmy, kde jsou upíři ukazování z obou stran a to například Dracula neznámá legenda , či knižní předlohy od Jeaniene Frost , která má na svědomí knižní sérii Noční lovci. Upřímně vřele doporučuji si tuto sérii přečíst je opravdu velice zajímavá a hodně čtivá. A kdyby náhodou upíři existovali, tak by je podle mého názoru nemusela ani tato série zklamat a nebo naštvat. Ale je tu jedna věc, která mi stále vrtá hlavou. Jaký je vlastně den upíra či upírky ? Jak své dny prožívají a mají také trápení například se zuby ? Upřímně teď si říkáte ,co k tomuhle autorkou vedlo ? Možná zvědavost anebo fantazie. Přesto ale co vidíme ve filmech či v knihách vede člověka k jediné otázce : Co vlastně víme o upírech ? Nic . Bud na ně člověk nevěří anebo i když věří tak jim možná odmítá naslouchat a nebo se vyskytují i ti co naslouchají ale jsou poněkud uzavřený anebo nenápadný.

Takže pojďme se společně zamyslet nad život upírů ať ženy či muže.

Upíři v podvědomí veřejnosti jsou dáni jako nesmrtelní avšak nebezpeční , nemilosrdní predátoři , kteří nemají s ničím potíže ,ale co když se mýlíme? Například upíři tesáky. Jsou ostré a dovolují proniknout velmi snadno lidskou kůži . Co se ale stane ,když upíra nebo upírku začnou tesáky bolet ? Mají zubaře ? No jsou tu dvě možnosti za prvé zubaře mají ale nechodí k němu a za druhé zubaře nemají protože to nepovažují za důležité a nebo nemají nikoho kdo by jim ho udělal. Pak je možné že upíři zuby zkrátka nebolí ale dejme tomu že by například mladou upírku začali bolet zuby . Ale co by mohlo být příčinou této bolesti? Když zubní kaz a zánět dásní u nich můžeme vyloučit už z i díky faktu, že v žádné literatuře nikdy neonemocní s něčím tak obyčejným jako je zánět dásní a též můžeme vyloučit ze stejného principu i zubní kaz. Tak se tedy zde vynořuje otázka, co třeba může být problémem? Jedna možnost je že se kořist bránila a omylem zuby upírovi ulomila a ty špatně srostly ( což se mi nezdá moc pravděpodobné). No a druhá možnost má něco i společného s vývojem upíra. Možná že se zuby u upíru vyvíjí jako u lidí. Zkrátka na začátku mají mlíčňáky a ty jim možná kolem 9 roku života začnou nahrazovat mnohem ostřejší a učenější zuby. Což by logicky dávalo smysl . Ted je ale otázka co s tím ? No nejlepší by bylo si ty zuby co nejsou ty pravé upíří vytrhnout. Způsobu vytrhovaní je hodně.
Například uvázat si kolem zubu provázek a požádat kamaráda či kamarádku aby pořádně a prudce otevřel nebo otevřela dveře a tím pádem by byl zub venku . Také nezapomeňme i na další detail u upírů a to je jejich vynikající imunitní systém. Nechytí od vás anginu , chřipku , spalničky , neštovice a nehrozí jim zápal plic, zlomené koleno protože umí vyrovnat i dobře rovnováhu. No a jak vypadá obyčejný den upíra asi podobně jak lidský kdo ví.

Obyčejný den upíra

25. ledna 2017 v 16:36 | Iri
Takže zde je jedna dlouho slibovaná povídka. Upřímě fakt je píšu sama a nidko mi s tím nepomáhá. Takže užijte si čtení.

Napadlo vás někdy jaký je obyčejný den upíra? Mě ano a přesněji řečeno mě tato myšlenka napadla ve 22 :10. Tedy ve večerní hodině. Chtělo se mi spát ale, kdybych to teď nenapsala tak bych možná myšlenku ztratila a to by byla asi škoda. Tak se milí čtenáři a čtenářky usaďte a naslouchejte příběhu, jejž vám povím. Upozornění příběh je smyšlený a jakákoliv podobnost se skutečně žijícíma osobami je čistě náhodná.
Byl pozdní večer a déšť do oken bubnoval. Venku bouře řádila a upír, jenž procitl ze spaní na lov se chystal. Miloval déšť a bouře. Při nich se mu lovilo mnohem snáze . Bydlel v panelákovém bytě ve městě Osek. Pro jeho štěstí stál panelák hned naproti lesu.
Les to byl nádherný, vysoké jehličnany a břízy, které poskytovali zvířátkům ukrýt před nečasem. A jemu ne jeden ukrýt když byl na lovu. Věděl, že do tohoto lesa chodí v pozdních hodinách lidé, kteří páchají zlé činy, a to byl i důvod proč si tam dnes zamířil. Moc rád si s nimi hrál na kočku a myš a hlavně vždy si byl jistý, že zabrání zlému činu. Netrvalo dlouho, a sám si začal hrát na oběd. Dal si opravdu velmi záležet, když šel po lesní cestě sám a předstíral, že nevnímá své okolí. Přesto bedlivě naslouchal svému okolí. Šustění listů a praskání větviček ve křoví kde skrývala se lesní zvěř. Tlukot srdce ježčí mámy jenž u sebe měla své mláďata a tiché oddechování ptáků ,jenž spali v korunách stromů či snad šumění větví ve větru při bouři.
Ano vnímal zvuky spícího lesa. A do těchto zvuků se z ničeho nic ozvalo praskání větví pod těžkými botami člověka. Alexandr se proto rozhodl předstírat, že si zavazuje tkaničku u bot a čekal. Jeho očekáváni se naplnilo když se za ním objevil temný stín a pokusil se ho bouchnout s basketbalovou pálkou . Alexandr byl však rychlejší než člověk co na něj zaútočil a tak se během minuty objevil za jeho zádami. Muž, který na něj zaútočil se podíval překvapeně před sebe, kde měla být jeho oběť . Nikde ho ale neviděl. Alexandr se proto tiše uchechtl za jeho zády a ledovým hlase pravil : Nehledáte náhodou mě a k čemu ta roztomilá basketbalová pálka ? Muž sebou trhnul a otočil se směrem, odkud vycházel hlas. Ve svých rukách opět sevřel pálku pevněji a s novým odhodláním na upíra zaútočil. Alexandr akorát rychle uhnul a užíval si pohled a poněkud vyjeveného muže. V jeho očích mohl číst zmatek a z pachu mohl cítit strach , které se pomalu a jistě začali útočníka zmocňovat. Alaexandr se na něm tedy ještě chvíli pásl s pohledem a pak se na něj pousmál, ovšem že si dal záležet aby dokonale vynikli jeho ostré a dlouhé špičáky. Momentálně i s pobavením pozoroval jak se můžu vyjevený pohled mění na vyděšený k smrti. Vyděl jak pomalu muž , couvá dozadu a tak ho nechal. Měl k tomu svůj důvod. Pomalu se k němu začal přibližovat a přitom nasadil milý dravčí úsměv s vyceněnými tesáky a začal se ptát. Copak hošíku nikdy jsi neviděl upíra? Víš, mám hlad a ty vypadáš na doopravdy velmi chutné sousto. Podle tvého zjevu soudím, že jsi jen obyčejný zlodějíček a příležitostní vrah. Tebe mi líto nebude. Řekni jakou máš krevní skupinu ? Já totiž nesnáším B pozitivní.
Muž na nic nečekal a po této otázce se prudce otočil a pokusil l se zdrhnout. Jenže při tom přehlédl strom který byl před ním a náraz ho hezky poslal do upíři náruče. Snažil se prát a bránit upírovi který ho svíral v železném obětí ale co naplat . Veškerá jeho snaha byla marná a pak ho napadla náhle spásla myšlenka. Víte pane upíre ale já mám skupinu B pozitivní a když jí teda nemáte rád nemohl byste mě nechat žít ? Alexandr tedy na pár okamžiku člověka pustil a prohlížel si ho , Jenže náhle si olízl rty poněkud mlsně a jeho oči zazářili do tmy červeným světlem když odpověděl. Je mi to opravdu líto ale nemohu. Ve skutečností krevní skupina b pozitivní je má oblíbená. Víte její chuť mi připomíná dny kdy jsem byl člověkem závislým na hořké čokoládě. Po této odpovědi se na milého , promočeného člověka vrhnul a velmi snadno zabořil své tesáky do jeho krku a vypil krev. Pak se zadíval na mrtvolu a přemítal kam jí schová .No upřímně napadly ho zdejší zavřené šachty. Jen přece to nebude první mrtvola , kterou tam hodí. O mrtvolu míň nebo víc ? Na tom přece nesejde a tak těla nepohodlného se zbavil. Pak vydal se Alexandr zpět domu a by se mohl vysprchovat a obléct do suchého. Jen přece musel ještě někoho zkontrolovat. O tři hodiny později nakláněl se nad dětskou postýlkou kde spalo malé dítko. Tak dlouho jí hledal než jí našel a teď noc co noc kontroluje jeli v pořádku. Možná kdyby věděl že to její matka nepřežije byl by se vydával za jejího strýce ale to nemohl vědět. Krom toho tak dlouho tu malou hledal než jí našel a tak jí ochrání, Jendou selhal u její matky ale u ní se to již nestane to slíbil sám sobě , a tak upír jenž 300 let starý byl zpět do svého bytu se vrátil aby ke spánku spokojenému se uložil neboť malá byla v pořádku a on byl již znavený vždyť svítání se blížilo a on měl poněkud zajímavý lov.
Takže pokud byste chtěli vědět jaký vztah je či bude mezi Alexandre a malou holčičku a proč jí hledal . Dejte mi vědět jinak se té povídky nedočkáte pač jí mam rozepsanou.

Omluva

22. ledna 2017 v 8:48 | Iri
Je m létoa le z osobních důvodu tes příští týden nebudu psát a ze stejých duvodu jsme nepsala ani tento týden tak s en amě nezlobte prosím

chystané básně , povídky a recenze

16. ledna 2017 v 21:43 | Iri
Milý , čtenáři a čtenířky či děti noci
Moc se omlouvám za zpoždění povídek ale bouhžel si ještě chvilku počkáte i na tu recenzi. Zkrátka dodělám tento týden obrázek k povídce a pak jí mohu s klidným srdcem vydat ale mám problém.Mám napsané dvě básně , ke všemu na Dráculu , fak tkdyby se mě někdo zeptal proč na něj píšu povídky a basně tak odpovím že nevím.Možná je zkrátka pro mě tak trošku i insirací i přes to co o něm trvdí dějiny. Upřímně kdo ví kde je pravda. Myslím že by to věděl jen Vlad či snad dokonce i ví ? Hm tot je otázka že ?. Tak či jinak mam na něj dvě básně a nevím kterou zveřejnita obě jsou již přepsané v notasi.Taky recenze po pravdě řečeno není hotová tu píšu zatím na papír a pak jí budu přepisovat.
Takže odopravdy se omlouvám že zde ještě nic nevyšlo ale nebojte výjde. Jinak všem přeji hezký den Usmívající se

Vánoční čas

24. prosince 2016 v 17:02 | Iri

Povídka je věnovaná všem upírům a upírkám jako vánoční dárek. Nevím jestli slavíte Vánoce ale doufám ,že se všem bude líbit a také bych chtěla poděkovat za zprávu která mi přišla na email od uživatele D.
Vím měla jsem poděkovat dříve ale nějak mě to nenapadlo a tak tedy děkuji za zprávu jenž mi přišla a která potěšila a také dodala více chuti do psaní .

Byl pozdní zimní večer a k zemi se snášeli drobné sněhové vločky. Jenž v záři měsíce se jak démanty třpytily. Dopadaly na ztichlou ulici a na okna domů , kde spolu s mrazem ledové květiny kreslily.
Byl čas Vánoc a město pod závojem sněhu klidně spalo nebo to tak aspoň na první pohled vypadalo. Avšak první dojem může někdy i klamat a v tomto případě klamal. Ne všichni obyvatelé města spali , nespali ti ,jenž dětmi noci jsou , neboť se chystali vyrazit do ulic na lov a pak na Vánoční trhy . Neboť krom lovu měli i jiné starosti a to zdali tyto svátky slavit či neslavit. Některé z nich možná Vánoce omrzely, nebo si mysleli že nejsou hodni tohoto svátku avšak byly tu i případy , kteří doufali že v době Vánoc bude klid a oni se budou moci i se svými přáteli setkat a předat jim dárky.
A právě tito upíři a upírky vydali se na vánoční trhy, jenž byly určeny pro samotné děti noci. Dalo se tam sehnat skoro vše a oni si mohli vychutnávat vánoční výzdobu. Modré a stříbrné ozdoby na vánočním stromě, jenž díky osvětlení do tmy zářil jak slunce v pravém poledni. Či dřevěné stánky ozdobené zelenými řetězy ve kterých byly stříbřité vlnky a tomu dominovaly žluté zvonky se zeleným jmelím .
To vše bylo na zasněženém náměstí a budilo to dojem skoro až pohádkový. Některé stánky prodávali sošky, oblečení, vánoční ozdoby a k tomu všude hrály vánoční koledy. Jiné zase šperky a občerstvení a také čerstvou teplou krev v kelímkách s brčkem.
Avšak stalo se ,že jednou šli na své oblíbené trhy a kde nic tu nic nebylo. Chtěli se vrátit zpátky domů a nic neslavit. Když tu náhle začali se k nim se sněhovými vločkami snášet i vlaštovky z papíru. Vzali je tedy do svých rukou a opatrně ,jak když hladí malého netopýra, je rozbalili. A tam našli i pokyny. Vydali se tedy podle pokynů na papíru a brzy došli k tmavému místu. Kde nebylo žádné osvětlení avšak to se náhle změnilo . Všude kolem upírů a upírek se rozsvítila vánoční hvězda a okolí rozřázil nádherný strom , jeho vrchol zdobila zlatá hvězda . K údivu všech upíru se ukázali i ti kteří svátky neslaví neboť jedna upírka jménem Yukia dostala všechny na vánoční oslavu aby jim dokázala, že i když jsou dětmi noci mají i oni právo na vánoční svátky . A tak na zapomenutém náměstí rozezněly se koledy a vzduch provonila vanilka se skořicí a všichni upíři s upírkami si vánoční čas užívali.

https://www.youtube.com/watch?v=ltzIKNSEfQs

vánoce

24. prosince 2016 v 17:00 | Iri

Na půl cesty do hrobu

10. prosince 2016 v 20:05 | Iri
Úvod
Myslím si že každý z nás zná ten pocit. Kdy máte neodolatelnou touhu přečíst si dobrou knihu. Jsem přesvědčena, že to zná každý. At je to dítě noci anebo člověk, který přijde po náročném dnu domu anebo si čte jen tak pro radost. Víte, vím, o čem mluvím, sama mám mnoho oblíbených knih, ale jen jedna jediná u mě vyhrává na celé čáře. Je to kniha o , které bud dnešní recenze.
Možná vás překvapí a možná ne závisí to jen a pouze na vás. Upřímně si ale i přesto dovoluji sem dát upozornění. Následují recenze pochází z knihy, která je součástí jedné velké knižní série od výjimečné spisovatelky.
Recenze
Na půl cesty do hrobu
Jeaniene Frost
Než vám prozradím něco z knihy tak vám nejdříve o ní něco napíši. Kniha mě dokázala zaujmout svým obalem a také informacemi o autorce. Je psaná tak že jakmile jí jednou začnete číst tak ihned nepřestanete. Patří sice mezi knihy o upírech, ale neočekávejte nic na způsob Stmívaní nebo Draculy. Upíři zde rozhodně nezáří jak démanty noci a ani se nemění v ohnivé pochodně či nepraskají jak křehké porcelánové panenky. Nespí v rakvích a rozhodně nemusí mít u sebe hlínu, teda jedině snad v případě že by si chtěli zasadit květiny, ale to tu též není. Jediné co se dá autorce vytknout jsou snad erotické scény, taky jich tam nemuselo být tolik. Takže knihu nedoporučuji osobám mladším 18 let. Další zápor u knihy je ten že nakladatelství nebylo schopné přeložit tři knihy z této série, které mají vlastní příběh. Ke všemu jsou to knihy o Vladu Tepeši Draculovi III. Což je fakt velká škoda asi se kvůli tomu budu muset naučit Angličtinu nebo nevím. Hups to je trošku mimo téma.
Takže a teď něco o samotném příběhu v knize. Příběh vypráví o životě mladé poloupírky Cat. Která nemá po nocích nic lepšího na práci než zabíjet upíry nebo si myslí, že jsou zlo. Jednoho dne však potká upíra Bonese , který se jé rozhodne přesvědčit o tom, že se mýlí. Chce jí ukázat, že ne všichni upíři jsou zlí. Bude záviset jen a pouze na Cat zda mu uvěří anebo se ho pokusí zabít ale dokážete? Nebo dokáže Bones , Cat že se mýlí? Změní její předsudky? Odhalí její původ? Jaké bylo jejich první setkaní?

Jestli vás to zaujalo tak vám vřele doporučuji si knihu přečíst. Kdo ví třeba nebudete zklamaný a přečtete si ostatní díly. Jestli ano tak vám přeji příjemné čtení bud u této anebo u jiné knihy.

Již v sobotu

8. prosince 2016 v 21:58 | Iri
Již v sobotu zde naleznete recenzi, která se týká jedné knihy o upírech. Tak doufám že se bude líbit a nikdo nebude zklamaný . Upřímně slíbila jsme že zde bude článek slíbila a tak se na něj těšte a těšit se bude moci i na jednu povídku , která bude možná tady v této rubrice a nebo v jiné. Smějící se
Tak či jinak jdu se vrátit zpátky k recenzi a jdu jí psát. Jen jsem sem chtěla dát vědět ...co kdyby tu byl naký netrpělivý čtenář že? A také víte, co se blíží? Vánoce takže jdu sebou i hnout a napsat i vánoční povídkuUsmívající se
Jen je trošku, krutý fakt, že se mi lépe píše večer než přes den a to i přesto, že jsem unavená. Za pravopisné chyby se omlouvám. Snažím se jich tu mít co nejméně. Jo, a jestli bude zajímavé téma týdne tak na něj udělám také článek. Jinak v sobotu se těšte na recenzi a možná ale doopravdy jen možná i na povídku. Takže si vás zde dneska dovoluji ponechat v očekávání, co že se to tu v sobotu vlastně ukáže, i když možná recenzi dodělám ještě dnes a tak jí zveřejním v pátek, Avšak co v tom případě zveřejním v sobotu?? Jen přece mám tuhle rubriku ráda.
No nic milí upíři , upírky lidé a nebo jiné nadpřirozené bytost . Pro dnešek vás nechávám v napětí a hezky si svoje hlavy lámejte nad tím co zveřejním v pátek či v sobotu . Recenzi , povídku či obojí ?? A nezapomeňte noc je ještě mladá tak vám všem přeji hezký večer a noc a těm co chodí v tuto dobu spát zas pro změnu dobrou noc.
 
 

Reklama


Rubriky