Povídky na téma upíři

Podzimní povídka část druhá a konenčá

4. listopadu 2018 v 21:40 | Iri
A povídka pokračuje , fakt , je taková oddechová , takže bude víceméně klidná . A také bez kresby , žádná mě nenapadla. A mimochodem jakákoliv podobnost postav či postavy je čistě náhodná skoro…….Tak doufám , že se bude líbit. Vaše Irí
Cesta do města rychle ubíhala , a ona cítila jak se jí zmocňuje vzrušení z lovu . Již , konečně byla na začátku města kde jí uvítalo ticho a mdlé světlo pouličních lamp. Její kroky vedly do tmavého zákoutí odkud již ,několik dní pozorovala jednoho blondatého mladíka s nagelovanými vlasy a se slunečními brýlemi ,ve kterých vypadal jak moucha cc. Z jeho myšlenek věděla ,,až moc dobře že brýle nosí aby vypadal jak flarej a aby zkryl pravu podstatu své osoby , ale zároveň znala i tu druhou část jeho myšlenek. Tu proč si ho zvolila za oběť , jen přece někdo jako on si nezaslouží , žít a příjemnou smrt také ne.
Mladík šel rozvážným krokem a s milým úsměvem na rtech , jen v jeho očích se odráželo zlo. Čisté a kruté zlo , které se dalo zamaskovat jen pouze se slunečními brýlemi . I tak ale brýle nosil , proto , že si v nich připadal jak král. Netušil, že celou cestu k domu na konci ulice se za ním blíží tichý a nenápadný stín , kterému se již sbíhali sliny na jeho jistě chutnou krev.
V jejích očí se začala objevovat nedočkavost ,ale věděla , že musí být trpělivá , přece jen na něj chce , zaútočit v poněkud odlehlejší části ulice, Ideální bude ta opuštěná zahrada , tam stejně míří a tak se tam neslyšně přesunula.
A tam vyčkávala na mladíka , který měl nečisté úmysly.
Jeho kroky se přibližovaly k jeh cíli ale jeho srdce mu začalo z neznámého důvodu bít nějak rychle .Měl pocit jako kdyby byl sledován , ale i přesto , že se párkrát otočil nikoho za sebou neviděl. Na rukou se mu objevila husí kůže , doprovázená pocitem , že by se měl na vyvraždění rodiny jeho bývalé lásky vykašlat a zdrhat odsud co nejdříve pryč a hlavně co nejdál , ale instinkt neposlouchal. Od jeho cíle ho dělila jen a pouze jedna opuštěná zahrada , kolem které musel projít.
Byl již v polovině cesty kolem zahrady , kde nesvítila ani jedna lampa , když se po něm náhle natáhly dvě ruce . vyděšeně krátce vykřikl a rychle se otočil , ale nikoho neviděl. Chtěl jít tedy dál , myslel si že je to jeho fantazie ale když se otočil zpátky vykřikl . Ze tmy se na něj dívali dvě rudě zářící oči a světlo měsíce jenž ozářilo krajinu ukázalo i dva dlouhé ostré špičaté špičáky.
Spadl k zemi a žena , jenž ho pozoroala se na něj jen a pouze pohrdavě usmála.
Její otázka byla jasná a hlas kterým jí pronesla byl milý ale zároveň i smrtící. " Kdo si myslíš , že je kořist a kdo lovec? "
Blondák nebyl schopen slova natož výkřiku. V poslední chvíli si vzpomněl na nůž a tak na upírku zaútočil , jenže ona podobný výpad předpokládala a během chvilky se dostala za něj.
Pevně ho objala , a tiše než mu zabořila špičáky do krku se ho zeptala . : Víš kdo jsem "
Svou odpověď vykoktal : U upírka , prosím nezabíjej mě já chtěl jen vyvraždit jednu rodinu…
To byla slova ,která naposledy pronesl ,, nočním tichem se ozval jediný přidušený výkřik bolesti.
Poté co se nasidila , se postarala o jeho tělo , také doklady, věděla , že mladíka nebude nikdo pohřešovat . Všichni věděli , že se pohybuje v pochybné společnosti , ve které zkrátka někdo zmizí. Nesnášel vrahy a on byl jedním z nich ale stejně jeho tělo zakopala. Dopadl v hluboké jámě , kde ho nikdo nenajde.
Cestou domu si užívala noční krajinu . Naslouchal šelestu listí a vnímala i vůni lesa. Slyšela tichý šelest křídel sovy , která se právě vracela z lovu a viděla lišku , která nesla svým mláďatům kořist co ulovila . Vše mladá upírka pozorovala s očima , ve kterých se odrážela láska k přírodě. Vracela se z lovu a cestou stihla splnit i své povinnosti ,co měla vůči svému pánovi. Již se těšila na sprchu, kterou si dala hned po návratu domů ale zároveň se rozhodla počkat na východ slunce , který ozářil svýma jemnými paprskami celé krajinou . A také sluneční svit probudil ptáčky , kteří začali svým zpěvem vítat den . Pak se teprve vydala ke svému pokoji kde ulehla ke spánku do příštího dne. A naj její tvářiporával klidný a jemný úsměv.

Omluva ohledně povídky

28. října 2018 v 21:11 | Iri
Milé děti noci , moc se omlouvám , ale povídka bude příští týden. Prosím nezlobte se , ještě není napsaná. Takže do příštího víkendu jí napíši , to se nebojte . Taky se k povídce pokusím něco nakreslit , at tu nemáte jen text , ale i kresbu.A taky začne noví měsíc listopad.
Takže budu muset začít vymýšlet pro vás i vánoční překvápko Usmívající se. Ještě ,, že mám tuny papíru .
Jinak ván všem přeji příjemný zbytek víkendu.
Vaše Irí
PS
Kdybyste chtěli povídku na přání tak si o ní napište .

Podzimní povídka část první

21. října 2018 v 22:06 | Iri
Snad se bude následujicí povídka líbit. Zatím zveřejnuji první část , druhá část bude až příští víkend. A nezlobte se prosím , že je první část tak krátká ale zápltetka se teprve bude psát.

Den se chýlil ke konci a slunce za obzor zapadlo , nad krajinou se začal snášet stín večera . Ptactvo utichalo a stromy skláněly své větve ke spánku , věděli , že nadešel již podzimní čas a brzy nastane doba zimního spánku .
Z jejich větví , se k zemi snášelo listí , s kterým si sám vítr hrál a večerní krajinu nikdo nenarušoval. Snad jen soví zahoukání a šelest křídel dravce , jenž na lov se právě vydal. Byl to poklidní pozimní podvečer a upírka jenž své oči právě otevřela , vychutnávala si zvuky, přírody , jenž vlastním večerním a nočním životem žila.
Neb život večerní právě se probouzel.
A upírka ,jenž právě vstala začala se připravovat na noční lov a přitom na její tváři zlomyslný úsměv se objevil. .Mezitím se šla ale projít do lesa . Kde si mohla vychutnávat a zvuky přírody . Milovala ten klid , jenž v lůně přírody má daleko od lidí a v srdci samotného lesa. Pohybovala se tiše a rychle ,vůbec přitom nevydávala sebemenší zvuk , jenž by jí prozradil . Alespoň pro lidský sluch byla tichá jak netopýr. A rychlá jak rys.
Tma mezitím houstla a ona již věděla , že její čas nadešel.
Nadešel čas lovu a pak, nu až bude mít všechny povinnosti za sebou uvidí co podnikne dál. Je načase najít si nějaké místo a něco k snědku. Její kroky tedy směřovaly zpět do města. Jenž jí uvítalo s rozsvícenými pouličními lampami. A na její tváři , tentokrát hrál již úsměv, dravce , jenž se na lov právě vydává.

Podzimní povídka ůvod

14. října 2018 v 22:41 | Iri
Potichoučku , polehoučku, múza přichází aby svůj polibek či pohlazení na tvář vtiskla a tím trochu inspirace vdechla . Inspirace ,která je důležitá pro napsání povídky .
Povídky , jenž vás milé děti noci , pohladí na duši , anebo vám na tváři úsměv vyvolá . Protože , jsou to povídky , které mohou vzniknout a vznikají od srdce . Povídky , které mohou vzniknout při pohledu na noční oblohu , která je posedá snad miliony hvězd , zářících ve tmě ,jak nejvzácnější drahokamy v koruně , a nebo snad mohou vzniknou i při pohledu na netopýra jenž tiše létá krajinou a noční ticho naruší jen a pouze zvuk jeho sonaru , či šelest křídel sovy.
Možná se krajinou ozývá i tichý šelest stromů a okrasných trav , když si s nimi noční vánek hraje , a nebo snad může být inspirací i samotný pohled na měsíc, jenž přímo magicky vypadá.
To vše , milé děti noci dává křídla fantazii , která vám pak formou povídek otevírá i svou náruč. A já , jen a pouze mohu doufat , že vám náruč svou svět fantazie otevře příští víkend , neboť zde pro vás vyjde podzimní povídka , milé děti noci , jejíž inspirací mi je sama příroda a kdoví možná i pohlazení od samotné múzy. Takže se těšte anebo se děste , povídky , která sem příští týden ehm , teda víkend přiletí , doufejme že rychlostí světla.
S láskou vaše Irí

Noční letec-recenze na film

6. října 2018 v 22:12 | Iri

Milé děti noci , zde vám přináším slíbenou recenzi , na nočního letce. Tak snad vás trošku zaujme a nebudete mě za ní chtít ukamenovat. Také se předem omlouvám , za pravopisné chyby ale bohužel, já je v tom textu nevidím. A také doufám , že máte aspoň trošku klidný víkend . A teď , ať moc již nezdržuji nechte se unášet recenzí. Pozor další čtení je , jen a pouze na vlastní nebezpečí.
Noční letec
Noční letec se řadí mezi horory podle knižní předlohy. Zde se jedná o zfilmovanou povídku , od Stephena Kinga , jejíž název je stejný jako název hororu.
Režisérem tohoto no , nadprůměrný horor to není spíš podprůměrný horor. Takže režisérem tohoto počinu je Mark Pavia a film je z roku 1997.
Děj filmu se odehrává na šesti různých letišti , kde řádí noční letec , jehož identitu nikdo nezná . Jen se o něm ví , že žádná oběť nepřežije a jaksi taksi je i bez krve a krev je i kolem oběti .
Začátek filmu je celkem zajímavý , dispečer si všimne letadla , který stojí tam kde nemá. Venku je hluboká noc a mlha. A dispečer jde k letadlu podívá se dovnitř a zděsí se …….a pak následuje mlácení dveřmi o hlavu a přímé setkání s nočním letcem , který dispečer nepřežije . Pak se přeneseme do novinové redakce , kde se setkáváme s hlavním hrdinou Richardem Deesem a vedlejší hrdinkou novinářkou. Nejdřív dostane tento případ reportérka ale pak jí ho vezmou a dají ho hlavnímu hrdinovi. Který je protivný a podle mě i egoistický. A pro úspěch dokonce poničí i náhrobní kámen na hřbitově. A varování od upíra ignoruje , aby dál nepátral.
Jenže kdo zvítězí hlavní hrdina a nebo upír??? Na to se budete muset podívat. Místama je to celkem dost krvavé bohužel a podle mého názoru i zbytečně krvavé .
Ono film je celkem dobrý ale má své chyby , za prvé není zcela natočen podle knižní předlohy a hrdinův osud je jiný jak ve filmu tak v knize. Reportérka , tak ta v knize není vůbec. Co mi ale ve filmu chybí je upírův příběh . Chci tím říct jen se dozvíme jeho jméno a na konci se uvidí i jak vypadá ale nic víc o něm. Když nepočítám album a letadlo plné pudy kde spí přes den. Vzhledem k tomu , že loví v noci , nehrozí že by se z něj stala chodicí pochodeň (pak by se na to nedalo koukat). Ano i podoba upíra když utočí je jiná než jeho tvář i když mi není doteď jasné co že ta jeho druhá podoba měla být. A hlavně proboha co mu to udělali se špičáky ?? Rozhodně u filmu můžete klidně pít ovocný čaj. Nebo si dát párek v rohlíku s kečupem. Ono je to klidný horor , i když má dost chyb. A jestliže je zde někdo kdo nemá rád horory o upírech , ať se na něj nekouká. Jinak co , se musí zařadit mezi plusy u filmu , je počáteční atmosféra, upírovo varování a jeho plášť. A celkově tak trošku i jeho záhadná a tajemná osobnost , o které se bohužel skoro nic nedovíme. A další plus je to , že přežije upír , což se ve ilmech staršího data moc nevidí. A hlavní mínus na celým filmu , je fakt že at sem se koukala na jakýkoliv film , tak upír se vždy snašil aby bylo jeho okolí čisté a nikde se mu zbytečně neváleli mrtvoli a rozhodě neplýval s krví jak v nočním letci.
Takže , jestliže máte rádi filmy o upírech podívejte se na něj , jestli máte rádi pořádné filmy o upírech nedívejte se na něj.
Vaše Irí
ps
Příště výjde něco jiného.

Pro děti noci -oznámení

1. října 2018 v 22:01 | Iri
Milé děti noci ,
přetrhnout mě jak hada je asi málo. Takže , moc se omlouvám , za to , že jsme vás trochu více zanedbala. I když připouštím jednu povídku , dvě básně a článek o Vladovi Tepešovi Draculovi je napsán ale , vše je tak zvaně v šuplíku dokavad , se na to nepodívá jistá osůbka.
Mimochodem , již tento víkend sena vás přiřítí aspoň recenze , a dál pak další víkendy také něco. A jestli , že se ozve jistá osůbka ,tak se možná dočkáte i toho co mám v šuplíku
Takže těšte se nebo se děste, jdou se pro vás připravovat články na cestu snů.
S přáním klidného týdne , jestli to aspoň trošku jde.
Vaše Irí
Ps
Mimochodem co byste říkali na soutěž ??

For children of the nicht

16. září 2018 v 22:09 | Iri

Úvod
Zatím nejsem schopná psát v anglickém jazyce povídky či básně . I tato jediná hádanka mi dala zabrat a upřímně bez kontroly od kamarádky co umí na rozdíl ode mě perfektně anglicky bych jí sem nedala. Protože , by to znělo jak totální blbost. No jo zapomněla jsem na pár věcí jako například podmět , pády , skloňování. Tak snad se tu časem dočkáte i dalších věcí napsané v angličtině , milé děti noci , ale zatím se budete muset spokojit sem tam s hádankou v anglickém jazyce. Ale povídky budou pořád i básně a vše na co jste zvyklí I když v češtině.
Takže doufám , že vám to moc milé , děti noci nevadí a že budete spokojení. A , že vás hádanka v anglickém a v českém jazyce potěší. V češtině jí dávám jen pro jistotu jen přece jistota je jistota.
S láskou
Vaše Irí .
Ps
Odpovědi pište prosím zprávou autorovi , a nebo na e-mail cestasnusoutez@seznam.cz , ten e-mail , měl být původně kvůli soutěži ,co jsem chtěla udělat na cestě snu , jenže nikdo se nepřihlásil. Nevím proč , možná těžká témata , a nebo možná nejsem schopná zaujmout čtenáře ani se soutěží. Takže aspoň ten e-mail použiji takto. Jinak byla bych ale raději za zprávu autorovi , ta jde totiž na oficiální e-mail co mám a co zde není zveřejněn , a když tak můžete i přes komentáře když budete mít zájem ale mnohem raději bych byla za zprávu autorovi . To víte přece nechceme zkazit ostatním hádanku s její správnou odpovědí. Jo a ještě něc máte zde i antistresovou vymalovánku ale jen jednu . A připouštím , že mi chybí i jisté osůbky.


It sleep during the day ,
In the eveningt it goes out.
And it lichts on by its
and it illumination landspace.
What is it ?

Ve dne spí
Večer vychází a svou pout začíná
A krajinu noční světlem svým ozáří

Co je to ?




ANtistresová vymalovánka

Pro děti noci-oznámení

15. září 2018 v 20:00 | Iri

Milé děti noci,
Pro vás si na tento víkend připravuji malí speciální článek ale co v něm bude to bude překvápko. Jinak povídky i básně mám pro vás napsané jen čekají na kontrolu pravopisu a ohodnocení , jestli vás to neurazí a nenaštve. ( Bez jisté osůbky to jde holt pomalu) . Asi by bylo fajn kdybych si v tvorbě pro vás trošku více věřila. A ten článek ve , kterém nevíte co bude , no doufám , že neurazí ale naopak potěší, vím bude krátký ale věřte mi dává mi celkem zabrat.
Hlavně první část a název článku , ale zas na druhou stranu dělám to pro vás a to s velkou radostí. Zároveň , je to i forma poděkovaní za to co děláte. No a kdo ví třeba se zde objeví i báseň a nebo recenze , ale spíš typuji tu báseň.
Tak si nemyslete , že jsem na vás zapomněla .
S přáním příjemně prožitého víkendu
Vaše Irí

Upíří camp-část druhá

11. srpna 2018 v 22:37 | Iri
Příštího dne již přijeli upíři i s upírkami , do připraveného campu za svitu měsíce a hvězd. Všichni si vybalili a pak si šli vychutnat krásy přírody. Ano oni , přírodu milují a snaží se s ní být v v souladu což se o lidech říci nedá ( když se nepočítá pár výjimek). Jejich kroky vedly po lesních cestách , pohybovali se tiše a lehce , a také naslouchali zvukům přírody. Vnímali noční život a šelest sovích křídel. Pozorovali i let netopýrů , který byl ladný a s vím způsobem i magický. Celou krajinu ozařoval měsíc s hvězdami a ve vzduchu byli snad cítit všechny vůně lesa. S tichým povídáním a bez zbytečného hluku došli až na kraj lesa . Když náhle zaslechli nepřirozený šelest listí a praskání větví . Věděli , že za to nemůže žádné zvíře , nemluvně o tom , že zaslechli i lidské hlasy. Lidé byli sice daleko , ale i tak , jejich rozhovor slyšeli zřetelně a dobře.
A právě , ten rozhovor byl důvodem proč se rozhodli vrátit zpět do campu a říct ostatním ať , se přichystají na nezvanou návštěvu , s tím že jeden z nich bude ty dva muže pozorovat.
Hlubokým lesem, šli dva muži , jejíž vzhled by se dal přirovnat k sněžnému muži. Oba byli vysocí ale neupravený a v lese nadělali více hluku nežli liška anebo rys. Pod jejich nohama křupali větvičky s listím , a pokavad oba muži cestou potkali houbu tak do ní koply. Bylo jim to jedno , měli averzi k celé přírodě. Jediné co je , přimělo jít do lesa , byl nedostatek peněz a fakt , že by zde měl někde být i opuštěný camp. Camp chtěli vyrabovat a to byl předmět i jejich společného rozhovoru , který vyslechla i skupina upírů. Muži ,kteří o ničem nevěděli , dál probírali co by mohli z opuštěného campu ukrást a zpeněžit , vůbec netušili , že jsou pozorovány temným stínem , kterému chvilkami září oči rudě a na jehož tváři se objevuje zlomyslný úsměv. Za neustálého povídání došli až ke campu , kde se od nich i upír , který je pozoroval odpojil a přidal se k ostatním upírům a upírkám . Ano muže sice překvapilo ,, že je camp očividně v provozu a jejich instinkty křičeli , at vezmou nohy na ramena ale neuposlechli ho. Místo toho vnikli do campu a šli hned od první chatky , kterou chtěli vyloupit a jestliže tam někdo bude spát ?? No tak co, tak dotyční osoby třeba zabijou to bylo oběma mužům , ukradené . Hlavně když budou mít peníze. Potichu s paklíčem si otevřeli chatku a s baterkami si chtěli posvítit na postele , když náhle jednoho z nich někdo chytil za ruce. Oba muži vykřikli překvapením , ale začali se ihned bránit. Ale proti upírovi , který na ně ve své chatce číhla neměli šanci , jednoho muže omráčil a druhého chytil za vlasy a odvlekl k hlavnímu ohništi , kde již čekali ostatní upíři. Byli zde všichni jak upíři tak i upírky a mezitím druhý upír , kterého cestou poslal do chatky upír z chatky , přivedl i druhého zloděje. Který se již probral a celou cestu nadával svému vězniteli.
Oba zloději , měli možnost obhajoby a přiznání se, místo toho ale byli agresivní a skupině osob , kterou ozařoval oheň vyhrožovali soudem za porušování lidských práv. Jenže už , jim nějak nedošlo , že oni zde nemají co dělat. Což jim s velkou radostí sdělil jeden z upírů , chtěli po nich vědět proč sem přišli ale odpovědí těch se nedočkali. I když jen přece odpovědi na své otázky znali.
Oba muži se rozhodli napadnou aspoň nejblíží osoby stojící v kruhu kolem nich. Jaké bylo , ale jejich překvapení když viděli rudě zářící oči a ostré špičáky , jenž následovali hned po jejich útoku. V ten oment pochopili , že se měli tomuto místu vyhnout. Upíři s nimi neměli slitování a ještě toho dne těla zlodějů zmizela v bažinách.
Po tomto incidentu se , život v campu vrátil zpět k právoplatnému odpočinku a dovolené , bez jakéhokoliv vyrušení ze strany lidí. Upíři zde měli vše co jen mohli chtít. U vody našli osvěžení a stín a ve stáncích měli na výběr hned z několika typů krve . A také se zde nacházelo jídlo a pití , které jim vyhovovalo a tak si užívali dovolenou a nabírali nové síly na příští úkoly.
Ps .
Snad se povídka líbí je to spíše klidná povídka.

Omluva pro děti noci ,

5. srpna 2018 v 23:10 | Iri
Omluva pro děti noci ,
Hrozně moc se omlouvám druhá část upířího campu vyjde příští víkend a nebo v co nejbližší době , pokusím se psát zítra až přijedu z Fouska a až půjdou kotátka spinka , co mám doma . Protože mourovaté třeštidlo nemohu moc nechávat bez dozoru na rozdíl od jeho brášky. Toho zas kontroluju jestli žije .Takže , doufám , že se moc nezlobíte ale povídka vyjde bud o víkendu nebo během příštího týden. A také , doufám , že se i u vás ochladilo.
S láskou a přání hezkého o týdne v rámci možností
Vaše Irí

POZOR-upozornění

29. července 2018 v 20:58 | Iri
Veškeré povídky co budu mít napsané výjdou až příští víkend , omouvám se obzvlášt dětem noci , pro které jednu momentálně povídku i píši. Snad se moc nezlobíte , ale příští víkend se na vás vyřídí povídka. A pokusím se k ní i něco nakreslit. A také doufám , že jste někde kde je příjemné a že máte aspon hezké počasí. A nezapomente že pitný režim je důležitý a mimochodem o Vladovi Tepešovi Draculovi , je článek již hotový , jen až se zkontroluje tak výjde snad jestli se bude líbit, jinak nevýjde.
S pozdravem a přáním hezkého víkendu ,
Vaše Irí

Včerejší plněk část druhá a třetí

28. července 2018 v 22:09 | Iri
jo omlouvám se první zveřejněná fotka je z minulého uplnku z minula jak byl , tento se mi podařil vyfotit až když se vyjasnilo a když už nebyl rudý.

včerejší uplněk

28. července 2018 v 21:57 | Iri
Milé děti noci , moc se omlouvám , za kvalitu fotek ale lépe to vyfptit nešlo a samotné zatmění bouhže vyfocené nemám.

Zatmění měsíce -úplněk -dnes

27. července 2018 v 19:26 | Iri
Milé děti noci , dneska je zvláštní úplněk .Je totiž úplněk a zatmění celého měsíce. Takže měsíc bude rudý , pokusí se ho pro vás vyfotit , aspoň jednu pořádnou fotku . Takže se těšte , zítra zde pro vás bude fotka úplného zatmění měsíce , teda doufám.Jo a taky , málem bych zapomněla , toto zatmění má být nejdelším zatměním měsíce.
S pozdravem a s přáním příjemného dne a víkendu .
Vaše Irí
Ps
Chystá se na vás i povídka

Připravuje se pro děti noci

30. června 2018 v 22:02 | Iri
Milé děti noci,
Doufám , že si vzpomínáte na článek kde jsem psala , že napíši o Vladu Tepešovi Draculovi. Jen co o něm seženu pár informací . No pár informací jsem o něm sehnala z knih a je to celkem no zajímavé . Ne nevypsala jsem úplně všechno , i když názor na něj jsem také nezměnila. Proč bych to taky dělala že ?
Takže děste se nebo se těšte . Článek vzniká sice pomalu , ale vzniká a dokonce července se zde objeví doufejme . No snad nikomu ten článek vadit nebude. Hned jakmile článek dopíši pustím se na psaní povídky pro vás. Ale zatím musím dokončit ten článek. Jen doufám že se mi v brzké době ozve jistá osůbka , potřebovala bych znát názor na báseň + zkontrolovat povídku o pár kapitolách co na vás mám přichystanou…..Ne tu fakt nezveřejním bez kontroly pravopisu. No nic všem dětem noci přeji příjemně prožitý a hlavně klidný víkend.
Vaše Irí

Ps nesnažte se v fotce moc zorientovat , mám to trošku chaoticky napsané.

článek -bude

3. června 2018 v 21:54 | Iri
Milé děti , noci , moc se omlouvám , že nevyšla tento měsíc povídka zatím , ale něco si pro vás určitě přichystám. A mimochodem článek o Vladu Tepešovi Drákulovy bude . To víte našla jsem pár knih v katalogu knihovny a chudák knihovnice pro ně musela do skladu . Jen by mě zajímalo jestli bude muset do skladu i pro Dějiny Rumunska či jak se ta kniha jmenuje. Eh anebo jestli pro ní bude muset letět až do sklepa.
I když musím , uznat , že jsem se o Vladovi dočetla i věci co mě překvapili , teda jedna věc co mě překvapila . Ach jsem si jistá že vás asi zajímá co to je .No teď , vám to neprozradím, jen přece nechci kazit překvápko v článku. Nemluvně o tom , že mě ještě čeká věc zvaná výpisky.
Takže milé , děti noci těšte se nebo se děste ale článek o Vladovi , zkrátka a dobře bude. Snad se za to nebudete zlobit.(Hlavně doufám , že se za to nebude zlobit i jistá osůbka.)
Vaše Irí

Budoucí článek upozornění

20. května 2018 v 23:00 | Iri
Milé děti noci ,píši to sem s předstihem aby se jistá osoba nebo osoby a nebo vy samotný psychicky připravily na článek, co mám v úmyslu napsat. Během měsíce června či července se zde možná objeví článek o Knížeti Vladu Tepeši Drákuluvi ( Jestli je jméno špatně skloňované tak se omlouvám). Píši možná , protože nevím kolik informací o něm seženu v knihovnách nebo spíše v knihách z knihovny. A ani kolik času mi to celkem zabere ,ale nebojte se povídky budou stále a recenze také . Nemluvně o dalších věcí ale zkrátka chtěla bych o něm napsat článek. Co mě k tomu vede , to vím a proč to také vím. Mám mnoho důvodů a vlastních názorů či teorií ale ten hlavní důvod sem nenapíši. Takže jen a pouze abyste věděli , co se na vás chystá a co jistou osobu čeká a nemine. A jeden z důvodů je te že mě doopravdy o něm láká napsat článek .
A hlavně na internetu se o Vladovi Tepešovi sice hodně píše ale , řekněme že ne vše co je na internetu napsané je pravda . Takže bud se děste nebo se těšte , jen ten článek si pak čtete na vlastní zodpovědnost.Usmívající se

Neferetino prokletí-recenze

20. května 2018 v 22:22 | Iri
Milé děti noci , abyste měli co číst , a já měla klidné spaní ,tak vám přináším napsanou recenzi.
Tak doufám , že vás kniha zaujme a , že vás od ní neodradím.
Neferetino prokletí
Autorka P. C Castová
A po dlouhé době , zde máme znova novelu od P. C Castové. Tedy od autorky co napsala Školu noci. Příběh nás zavádí tentokrát do roku 1982 a do města Chicaga. Vypráví o životě šestnáctileté dívky Emily , jejíž matka zemře při porodu i s novorozencem. Emily musí tedy předčasně vyspět a postarat se o chod domácnosti a na žádost svého otce převzít roli paní domu.
Bohužel úmysly jejího otce nejsou zcela čestné , a on jí ublíží tím nejhorším způsobem jakým může a aby nebylo toho málo její snoubece jí již nechce díky skutku jejího otce za svou snoubenku.
V momentu kdy se od Emily dvrací její milý se na scéně objevuje upíří stopař , jenž jí odveze do školy noci , kde se Emily sice zlataví ze všech ran a stane se upírkou ale nikdy nedokáže svému otci odpustit. Aby mohla začít nový život musí si nejdříve se svým otcem dořešit jistou záležitost . Což končí jeho smrtí a Emily kvůli tomu , že ho zabila se musí vydat do Egypta , kde začne nový život jako upírka Neferet.
Takže jestli vás zajímá co se Emily stalo , prč jí její snoubenec nakonec odmítal a proč se tma objevil stopař. Přečtete si tuto knihu a nechte se jí aspoň na okamžik unést do světa fantazie.
Kniha je sice zajímavá ale místama i nudná. Kresby v této knize jsou zajímavé a je na nich vidět i smutek hlavní postavy a také její další emoce. Jestli má kniha nějaké mínusy , no to musí posoudit každý sám ale rozhodně bych jí doporučovala přečíst. Protože když si pak budete číst třeba Školu noci tak pak lépe pochopíte i její některé postavy. A ohledně mínusu , bych mohl a poukázat na fakt , že tomu co se Emily stalo by se bývalo dalo zabránit ale to už je na posouzení každého. Kniha umí vtáhnout do děje , až na pasáže kdy je nudná a postavy jsou dobře popsané po citové stránce a možná i psychické. Takže jestli si rádi , čtete knihy i kvůli odpočinku , mohu jen a dobře tuto knihu doporučit.

Tajemství lesa-část druhá

13. května 2018 v 20:52 | Iri
Předem než se začtete do povídky se moc omlouvám , že jí vydávám tak pozdě a že nevyšla ve 20:00 ale byla jsem pryč . A domu jsem se vrátila něco málo po dvacáté hodině a také doufám , že se druhá část povídky bude líbit.

Vždyť lesem se začínají ozývat tiché hlasy a majitelům těch hlasů chvilkami rudě září oči ,a nebo úsměv poodhalí ostré špičáky. A jejich kroky směřují do samotného srdce lesa.
Hluboko až v samotném srdci lesa , stojí dávno zapomenutá zřícenina hradu ,ve které se podle pověsti skrývá poklad jehož cena se slovy vyčíslit nedá. Pověst znají jak lidé tak i upíři ale ti na rozdíl od lidí ví , že poklad nemusí být nutně zlato ale že to může být i něco mnohem cennějšího a svým způsobem i nevinného a křehkého. Vždyť právě dnešního dne o půlnoci , rozkvétá vzácná lotosová růže , jejíž vůně je opojná ale její nektar má léčitelské účinky. A pro něj se právě dneska vydali. Byli již u zříceniny , když zaslechli zvuky lidského srdce a rozhovor skupiny lidí. Která , měla v plánu pohledat celou zříceninu. Skryli se tedy upíři v temných stínech a potichu vyčkávali n a příchod nezvaných návštěvníku. Lidé na pár chvil oněměli překvapením , když spatřili zříceninu hradu a zaradovali se , že jí našli. Vydali se k zřícenině hradu a začali hledat stopy k bájnému pokladu , jenže nic nemohli najít. Byli vzteklí a zklamaní a tak chtěli zničit i samotnou zříceninu. Jenže náhle si jeden z nich všiml chodby. Chodba vedla do sklepa , kde se pak po schodech muselo vystoupat nahoru . A na jejím konci se nacházeli stará rozpadlá vrátka. Lovci pokladů pak stanuli před rozpadlými vrátky , které vedly do zahrady.. Vydali se tedy i s lopaty od vrátek do zahrady a tam si všimli lotosové růže, jejíž poupě se právě začalo rozvíjet. Jeden z nich se k ní přiblížil a chtěl květinu zničit, protože podle pověsti se poklad skrývá přeci pod květinou , jenže k tomu nedostal příležitost.
Náhle mladého muže , nečekaně ze zadu objal pár silných rukou , které ho uvěznili v železném stisku a do ucha mu zasyčel nepřátelský hlas.
"Co si myslíš , že děláš ? "
Muž odpověděl : " Já nic pane , jen chtěl jsem vykopat poklad , já našel mapu na toto místo na půdě ve staré truhle. A na mapě je vyznačena tato květina."
Zakoktal muž vyděšeně a v duchu se jen modlil aby vyvázl životem. Náhle muž ucítil jak je zvedán do vzduchu a pak letěl vzduchem k hloučku svých přátel,
Muž dopadl odhozen k překvapenému , hloučku , který mezitím ostatní upíři obklíčili a vyděšeně se na ně dívali. Chtěli vědět co je ten muž s jeho přáteli zač ,že si je jen tak dovolili vyrušit při pokusu o vykopání pokladu ale netušili proč mají v krku knedlík a na rukou husí kůži.
Nikdy ale neměli mnoho rozumu a tak je nenapadlo nic lepšího nežli na skupinu , která je obklíčila zaútočit. Jejich pohledy byli celkem překvapení když viděli ,že se jejich protivníkům červeně rozzářili oči a také, že jejich dravčí úsměv poodhalil i ostré špičáky. Jen přece utčit na upíry s lopatou a krumpáčem nebyl dobrý nápad. Upíři se dokázali ladně všem útokům vyhnout a sami na ně pak také zaútočili. Jen přece museli se bránit. Upíři na nic nečekali, a při útoku využili moment překvapení a děsu svých obětí a takzvané lovce pokladu velmi snadno porazili a ještě se dobře nasytili. Je přece neměli mnoho času nazbyt , vždyť květina měla velmi brzy vykvést do své krásy.
Poté se rychle zbavily těl , která naházely do bývalé hladomorny a pak se vrátili zpět k lotosové růži. Kolem ní stvořili kruh a čekali, až se poupě plně rozvine. Rudobílá lotosová růže se v nádherný květ rozvinula a nektar , který začal z jejího květu kapat byl zachycen do speciální nádobky. Pak se ale stalo něco v co nikdo nedoufal .U vzácné lotosové růže se objevilo několik mečích růžiček a na upířích tvářích se objevil šťastný úsměv. Neboť to znamenalo , že až nadejte opět čas a lotosová růže znova vykvete bude do tmy kvést větší krása a bude i více nektaru jenž léčí .
A i s úsměvem na rtech nežli nový dne začal domů se vrátily a svému pánovi nektar předali.

Omluva ohledně povídky

6. května 2018 v 20:00 | Iri
Milé děti noci,
moc se omlouvám ale za prvé zapomněla j sem zveřejnit druhou část povídky a za druhé čekám na její kontrolu . A taky všimly jste si toho že nejsou , skoro žádné pořádné povídky o Vladu Tepešovi Draculovi ?
Je to katastrofa s těma povídkami , takže se budu muset dokopat a nějakou pěknou povídku napsat . Jen nevím jak dopade psaní té povídky.
Takže ještě jednou se vám omlouvám , že nevyšlo Tajemství lesa druhá část a vážně jen ještě tento víkend počkám zdali nebude zkontrolovaná náhodou a pak se budu když tak modlit aby se líbila. A taky jakmile budu moci tak na kontrolu , pošlu i Zrádnou záchranu , nechtějte po mě ať vydám něco co má asi tak 4 kapitoly bez toho aby si to nejdřív přečetla a ohodnotila jistá osůbka .Ted mě tak napadá , že si i jako první přečte povídku o Vladovi . No nic přeji všem dětem noci příjemně prožitý víkend a hlavně klidný víkend .
Vaše Irí
Ps
SS těma povídka o Vladovi je to fakt na internetu slabí .

Tajemství lesa-část první +ůvod

22. dubna 2018 v 22:06 | Iri
Uvod
Svět fantazie opět ožívá a nová slova se v mysli rodí , jenž na papíře nové povídce možnost zrodit se dávají . Tak se milé děti noci klidně posaďte a povídku , jenž je pro vás napsaná si v klidu užijte . Snad se vám bude líbit a snad vás také potěší . Vždyť právě pro vás se zrodila ze světa fantazie.
Snad nevadí , že tato povídka je poněkud klidná. A také že druhá část bude až příští víkend.
1.část
Nastal soumrak a les se pomalu ke spánku chystal a utichal. Neboť jeho obyvatelé se k spánku ukládali. Nežli příští den znova zrodí se. Ptačí zpěv v korunách stromů pomalu utichal a poupata květin se pomalu zavírala , neboť poslední sluneční paprsky krajinu ozářili nežli slunce zapadlo.
S příchodem večera pro změnu zas noční život se probouzí , a noční obyvatelé lesa své ukryt tiše opouštějí. Noční život ožívá a noční oblohu měsíc s hvězdami ozáří. A v jejich světle mihne se v letu netopýr jenž jeskyni opouští či sova , která tiše z větve stromu vzlétla. A mezitím v korunách stromu noční vánek jemně si pohrává s listím a noční dravci se na lov vydávají aby kořist svou neslyšně uchvátili. Noční les tiše oddechuje a nic nenasvědčuje tomu , že dnešního večera , se stane něco zvláštního a zároveň i nečekaného. Vždyť lesem se začínají ozývat tiché hlasy a majitelům těch hlasů chvilkami rudě září oči ,a nebo úsměv poodhalí ostré špičáky. A jejich kroky směřují do samotného srdce lesa.

Milé děti noci

15. dubna 2018 v 22:30 | Iri
Milé děti noci,
Moc se omlouvám ale povídka napsaná není . Takže povídky se dočkáte až příští víkend . Jen doufám , že se moc nezlobíte a že se vám bude líbit . Jen zkrátka mě teď nenapadá o čem psát a není nápad a jsem si jistá že se brzy nějaký pěkný zrodí a objeví . A pak by z toho mohl a vzniknout povídka pro vás. Jen přece s povídkami je to jak s květinami. Taky se jejich růst nedá uspíšit a když není nápad nebo inspirace pak je lepší nepsat. Takže až příští víkend se dočkáte povídky , tak se prosím nezlobte , že tento víkend byl poněkud chudý na příspěvky ale to se někdy stává.
Jo prošla by u vás i fan fiction povídka ? ???
S přáním příjemně prožitého zbytku víkend a celého týdne
Vaše Irí

omluva-Báseň

11. března 2018 v 22:03 | Iri
Milé děti noci,
Prosím nezlobte se , že báseň ještě hotová není. Je totiž rozdělaná a hotová bude až příští víkend tedy během nadcházejícího týdne ale vy jí budete mít na blogu až o víkendu. Takže se máte nač těšit a nebo děsit. I když děsit se budu nejspíš já , jestli se vám bude líbit takže tak jako vždy dalo by se říci.
Jestli psaní básně půjde ještě lépe tak se pokusím napsat i povídku ale dnes nechci nic uspěchat a riskovat s tím , že bych rozepsanou báseň zničila. Takže vás doopravdy žádám o strpení . A kdo ví co se zde příští víkend ještě objeví , protože ano já to přesně nevím. Krom toho nehodlám mít u básních číslo třináct to fakt ne , i když zatím jich je jedenáct takže uvidím jak půjde psaní. Ale doopravdy se omlouvám , že musíte tak dlouho čekat.
S přáním příjemně prožitého zbytku dne
Vaše Irí

Nenávist až za hrob -recenze

10. března 2018 v 20:36 | Iri
Milé , děti noci , je mi líto , že musím oznámit, že báseň není ještě hotová , ale doufám že jí dokončím během dneška a nebo zítřka, abych jí mohla zveřejnit co nejdříve .. Takže prozatím sem dávám aspoň recenzi na knihu Nenávist až za hrob.
Nenávist až za hrob
Jeaniene Frost
Kniha nás opět přivádí do světa nočních lovců , kde se setkáváme s Cat , Bonesem a jejich přáteli a nepřáteli. Mezi postavami , které se v této knize objeví je i samotný Vlad Tepeš Dracula ( mimochodem je to první kniha této autorky , kde se Vlad objeví ).
A o čem že tento díl je ?
Bonnes , požádá Cat o ruku a ona souhlasí . Bouhžel její sadistický otec by jí nejraději viděl mrtvou a ještě se navíc objeví nové problémy a také nový a nebezpečný nepřítel nebo spíše nepřítelkyně, která pochází z minulosti egyptského upíra Menschera a z dob faraonu. Právě ona pomohla zosnovat ůtok na Cat a proto jí od Bonnesem čeká trvdá odplata ale druhá otázka je kdo zvítězí. Zvítězí Cat s Bonesem a jejich přáteli a nebo zvítězí ona záhadná nepřítelkyně ? ( Přece vám nevyzvoním o koho jde). Jestli vás to zajímá tak si někde sežeňte knihu a pak si jí přečtete.
A teď začnu u knihy se zápory. Tak za prvé je šíleně krátká a taky nechápu co na té mrše kdy Menseres viděl. Za druhé autorka mohla dát Vladovi v knize trochu více prostoru.
Za třetí v České republice se blbě tato kniha schání.
A teď klady. Je to celkem dobře čtivá kniha a postavy jsou dobře propracované a pokaždé dokáží překvapit.
Musím uznat že autorka popsala Vlada dobře. Neudělala z něj masového vraha . Naopak se ho pokusila popsat snad ze všech možných stran. Jak s jeho klady tak i zápory. No teda jestli se dá jako zápor počítat lézt někomu na nervi.
Takže doufám , že vás recenze aspoň , trošku zaujala.

Pro děti noci

4. března 2018 v 22:21 | Iri
Milé ,děti noci,
vzhledem k tomu že nemám přichystanou povídku a článek , který mám rozdělaný je nedodělaný. Nějak jsme se v něm zakopala . A o čem ten článek je sem fakt psát nebudu jen je tam slovo co začíná na B …..A teď si tipněte co to za slovo je protože je to jedna část názvu. Ha to by mě zajímalo co vás tak napadá .Takže se omlouvám , že se zde této víkend nic neobjevilo.
Jinak proč tento článek vzniká. Mám k tomu jeden jediný důvod a to dát vám možnost aby jste se mohli zeptat na cokoliv co by vás mohlo zajímat . Takže to je tak pro dnešek všechno .
Vaše Irí
Ps
Na 100 % sem příští víkend přiletí…..No hádejte coS vyplazeným jazykem
 
 

Reklama


Rubriky